Mezigenerační přechod rodinného podnikání bude vycházet tradičně ze tří odlišných východisek. V prvním případě má rodina ve svém kruhu potomka, který je schopný a ochotný převzít manažerskou pozici. Druhou možností je využití služeb CEO, který nepochází z prostředí rodiny, které se budeme věnovat. Třtí možností je prodej podnikání mimo rodiny.
Jednou ze zásadních úloh každého zakladatele rodinné firmy je řešení nástupnictví. Je potřebné se tomu věnovat systematicky a dlouhodobě přičemž nezáleží, či nový CEO bude pocházet z rodiny nebo ne.
Zapracování nového externího CEO do rodinné struktury
Jestliže se rodina rozhodne implementovat nového CEO, který pochází z externího prostředí, musí se s tímto krokem vyrovnat jak odcházející tak i přicházející generace. Musí být velmi jasně definované kompetence a očekávání, které rodina od CEO má a současně i takové, které CEO může mít od rodiny a její členů, kteří jsou akcionáři. Rodina bude muset potlačit svoje vlastní manažerské ambice a dát CEO prostor na realizaci jeho mandátu. Nefungují tu však extrémy – rodič se musí stáhnout z dennodenní operativy ale současně musí zůstat novému CEO oporou a poradcem. Musí přijmout fakt, že ačkoli firmu pozná do posledního detailu, není už jejím šéfem.
Stejně tak musí za svůj přijmout i děti po zakladatelích. Není možné, aby se k firmě stavěli stejně, jako jejich rodiče. Jejich pozice je dramaticky jiná. Rodina musí mít svoje pravidla, jak bude komunikovat se CEO a CEO chce mít jednoho partnera, ne pět rozhádaných sourozenců.
Vztah s managementem a zaměstnancema
Přesun kompetencií od rodiče na externího CEO musí být postupný proces, v ideálním případě s minimem překvapení pro rodinu a společnost. Je potřeba počítat s tím, že zaměstnanci budou nového CEO porovnávat se zakladatelem. To je ale nereálné očekávání a je potřeba do dopředu zdůraznit.
Na druhé straně, každý nový CEO má ambice přinést něco nového, udělat kroky, kterými se od předchozího vedení odliší. Jestliže je firma plně funkční, potom to nemusí být nevyhnutně prospěšné. Od týmu okolo nového CEO se očekává loajalitu, ne slepota a racionální CEO musí vnímat případný negativní postoj.
Vztah s externím prostředím
Je potřebné zvážit, v jakém typu byznysu rodinný podnik funguje. Jestli se jedná o výrazné vztahové prostředí a od CEO se očekává rozvoj vztahů, které nabude po předchůdci a budování nových, nebo jde primárně o management do vnitra podniku. V obou případech hraje významnou úlohu faktor času.
Na závěr, tak jako rodina očekává od nového CEO absolutní loajalitu tak tuto důvěru očekává i nový CEO od rodiny jako akcionáře podniku. Obě strany však s touto důvěrou musí zacházet opatrně.
Článek vyšel v červencovém vydaní měsíčníku Forbes.
