Změny v zákoně o účetnictví v roce 2016 (část třetí)

V třetím a posledním díle našeho newsletteru o novele zákona o účetnictví Vám přiblížíme další změny, se kterými se účetní jednotky od ledna 2016 budou setkávat (volně předcházející první a druhá část).

Účel účetní závěrky

Novela zákona o účetnictví nově obsahuje definici účelu účetní závěrky, kterou do této doby současná podoba zákona postrádala. „Účetní závěrka je sestavována za účelem poskytování informací pro ekonomická rozhodování externích uživatelů. Doplněním této definice do zákona o účetnictví bude podle našeho názoru kladen větší tlak na účetní jednotky s volbou adekvátních účetních metod a postupů, tak aby účetnictví poskytovalo věrný a poctivý obraz, na základě kterého mohou být tato ekonomická rozhodování uskutečněna.

Doplnění definice a použití reálné hodnoty

Podle nové definice bude možno stanovit reálnou hodnotu vyplývající z obecně uznávaných oceňovacích modelů a technik pokud zajišťují přijatelný odhad tržní ceny. Díky nové úpravě nebudou povinny mikro1 účetní jednotky oceňovat jednotlivé složky majetku a závazků na reálnou hodnotu z důvodu technické a administrativní náročnosti. Oceňování majetku reálnou hodnotou bude povinné u mikro účetních jednotek, které působí například na finančním trhu (týká se zejména cenných papírů).

Omezení vyplácení dividend

Účetní jednotka bude limitována s výší výplat dividend, a to za předpokladu, že aktivuje vlastní výsledky výzkumu a vývoje. Nová úprava požaduje v rozvaze zůstatek nerozděleného zisku minimálně do výše zůstatkové hodnoty neodepsaných výsledků vlastního výzkumu a vývoje.

Vlastní náklady u zásob vytvořených vlastní činností

Do konce roku 2015 mohou účetní jednotky zahrnovat nepřímé náklady do ocenění zásob vlastní výroby na základě svého vlastního uvážení. Od roku 2016 by měly účetní jednotky povinně zahrnovat do ocenění vlastních zásob i nepřímé náklady příčinně se vztahující k výrobě vlastních zásob (přiřaditelné nepřímé náklady).

Zřizovací výdaje

Celkem zásadní změnu přináší novela zákona o účetnictví v oblasti zřizovacích výdajů a přibližuje se tak výkladu mezinárodních účetních standardů. Zřizovací výdaje, které vzniknou účetním jednotkám v roce 2016, nebudou vykázány jako nehmotná aktiva, ale stanou se náklady běžného období a v celé výši se v daném období promítnou ve výsledku hospodaření. Zřizovací výdaje, které jsou před rokem 2016 vykazovány jako nehmotná aktiva, budou doodepsána ve standardním režimu.

Zrušení mimořádného výsledku hospodaření

Od roku 2016 se v rámci výkazu zisku a ztrát můžeme rozloučit s mimořádným výsledkem hospodaření. Za předpokladu vzniku nákladů/výnosů, které byly do této doby považovány jako mimořádné, budou vykazovány v provozní či finanční části hospodářského výsledku.

Reklasifikace změny stavu zásob a aktivace

Nově od roku 2016 nebude změna stavu zásob a aktivace vykazována jako výnos, ale jako náklad. K této změně bylo využito zrušení mimořádných nákladů a výnosová skupina 61 a 62 bude přesunuta do účtové skupiny 58 (bývalé mimořádné náklady). Poskytované informace se stanou podle našeho názoru více transparentní ve srovnání s mezinárodními standardy a ovlivní výpočet klasického obratu účetních jednotek.

Doplnění definice rezerv

Stávající zákon o účetnictví postrádá definici rezerv, kterou však novela zákona o účetnictví doplňuje: „Rezervy jsou určeny k pokrytí závazků nebo nákladů, jejichž povaha je jasně definována a u nichž je k rozvahovému dni buď pravděpodobné, že nastanou, nebo jisté, že nastanou, ale není jistá jejich výše nebo okamžik jejich vzniku. K rozvahovému dni musí rezerva představovat nejlepší odhad nákladů, které pravděpodobně nastanou, nebo v případě závazků částku, která je zapotřebí k vypořádání…“ Rezervy na opravy dlouhodobého majetku nebudou splňovat od roku 2016 definici rezervy, jelikož budoucí oprava dlouhodobého majetku není závazek dané účetní jednotky, ale její volba. Z daňového hlediska rezervy na opravy dlouhodobého majetku budou stále účinné. 1  Mikro účetní jednotka je subjekt, který k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z těchto tří kritérií:
  • Celková aktiva nepřesahují 9 mil. Kč,
  • Roční úhrn čistého obratu nepřesáhne 18 mil. Kč, a
  • Průměrný přepočtený počet zaměstnanců je do 10

Čtěte dále

Autoři

Lenka Zdražilová

Head of Transaction Advisory Services
Zobrazit detail