Čechy navýšení mezd letos spíše nečeká. Firmy ale také nehodlají propouštět. Ekonomika odnese obojí
Přidává se, ale plošně jen v některých oborech. Častěji však jen jednotlivcům a týmům, ale o to výrazněji, zatímco zbytek firmy musí vystačit s tím, co dostali navíc loni. Alespoň tak to vychází z velkého mzdového průzkumu, který mezi 350 českými podniky uskutečnila poradenská společnost RSM. Zaměstnance může zároveň těšit, že firmy ve velké většině nepočítají s propouštěním. Nízká nezaměstnanost tak drží lidi na jejich pozicích. Pokud chtějí vyšší mzdu, musí jít ale sami za lepším. Ekonomika tím podle RSM spíše trpí.
VÝSLEDKY MZDOVÉHO PRŮZKUMU KE STAŽENÍ ZDE
Průměrná mzda v Česku roste. Možná i díky tomu, že v první polovině roku (nejčastěji s jeho začátkem) zvedlo mzdy celých 47 % oslovených společností. 27 % z nich má za sebou plošnou valorizaci. A 16 % firem zvyšování mezd ještě v tomto roce plánuje.
Nejčastěji valorizovaly mzdy firmy ve farmacii, strojírenství, retailu a marketingu, naopak nejrezervovanější jsou ke zvyšování mezd společnosti z oblasti energetiky a financí a služby. Státní zaměstnanci jako ti ve školství, kulturních institucích nebo u pracovníků samospráv mohou vzhlížet k letošnímu září, kdy by mělo dojít i u nich k nárůstu platových tarifů. Zatím však chybí vládní shoda.
O kolik firmy přidávaly? Nejčastěji se jednalo o zvýšení v rozsahu 5–10 %, a to v necelé třetině případů, v necelé čtvrtině pak šlo o 2–5 %. Nejštědřeji na mzdách přidávali zemědělci a potravináři, následování retailem a strojaři. Nejčastěji individuálně, ale často o více než 10 %, mohly růst mzdy jednotlivcům v IT a technologickém sektoru, poradenství a consultingu a finančnictví.
„Jasně se ukazuje proměna ve strategii firem. Přestože více než čtvrtina z nich má za sebou plošnou valorizaci, u řady oborů už vidíme větší opatrnost a přidávání jen na základě individuální domluvy. Je to logické – firmy si chtějí lidi udržet, ale peníze, které na ně mají, už jsou takřka vyčerpané,“ zmiňuje Monika Marečková, řídící partnerka RSM. „I proto platí, že kdo ještě letos přidáno nedostal, pravděpodobně se mu zvýšení mzdy vyhne. Pokud se sám neozve.“
Firmy nemají kde brát. Ale propouštět nechtějí
Možná i proto jsou čeští zaměstnanci, kteří mají v některých případech v paměti loňské dvojité navyšování odměn, nespokojení a očekávají, že by firmy měly mzdy zvyšovat výrazně více. To se však nejspíš nestane. Nejen že 38 % firem nechce letos přidávat na mzdách vůbec, ale z průzkumu zároveň vychází, že 64 % firem neplánuje strategii pro další kompenzaci mezd v reakci na inflaci. A to přesto, že 68 % firem si uvědomuje, že zaměstnanci očekávali výraznější zvýšení platů. 29 % dokonce zmiňuje, že představy jejich lidí byly výrazně jiné.
Zaměstnancům přitom může nahrávat velmi nízká nezaměstnanost. Přestože totiž firmy a podniky plošné zvedání mezd spíš neplánují, nedostatek lidí na trhu práce je může donutit k individuálnímu jednání. Scénář masového propouštění se tak nekoná – s propouštěním nepočítá 82 % firem, proběhlo asi v 7 % případů a plánuje ho jen 3 % z oslovených.
Vzhledem ke skutečnosti, že nezaměstnanost klesla na úroveň před válkou na Ukrajině a energetickou krizí (3,6 %), dá se říci, že jde od firem o rozumný krok – najít nové kvalifikované zaměstnance bude těžší a těžší. A to jsou bohužel špatné zprávy pro ekonomiku.
„Pro většinu Česka nejsou výsledky průzkumu příliš povzbudivé. Přestože se propouštění nechystá, trh stagnuje. Firmám se tak nebude dařit naplňovat mzdová očekávání svých zaměstnanců a frustrace obou stran se bude spíše prohlubovat,“ zmiňuje Monika Marečková.
Benefity zažily zemětřesení, firmy se snaží lidi potěšit vzděláváním
Firmy navíc přišly ještě o jednu mocnou zbraň, která pomáhala kompenzovat nedostatečný růst mezd – benefity. Kvůli zákonné úpravě se celá řada z nich nově řadí do kategorie, kterou je třeba dodaňovat. A pro zaměstnance i zaměstnavatele tak ztrácí atraktivitu. A to takovým způsobem, že celých 47,5 % firem se je rozhodla odstranit zcela a 30 % bude hledat cesty, jak se dodanění vyhnout.
Zde je na místě zvážit, zda se zamýšlený efekt tak nemíjí účinkem. Byla to právě zákonná úprava o dodaňování benefitů, která měla obohatit státní kasu. Podle odhadů vlády mělo jít o přínos zhruba 3 miliard korun do rozpočtu. Pokud k tomu ale firmy přistoupí způsobem, který průzkum naznačuje, vybraná částka bude výrazně nižší. Byrokracie ve firmách však zase o notný kus vzroste.
„Firmy teď tedy stojí před výzvou, jak kompenzovat nedostatečný růst mezd ve chvíli, kdy se jim paleta benefitů kvůli konsolidačnímu balíčku, zúžila,“ dodává Monika Marečková. „Výrazně více se tedy budou zaměřovat především na vzdělávání a investice do kompetencí svých pracovníků. To vše ale paradoxně se strachem, že je nakonec přetáhne vyšší mzdou konkurenční firma. Pro trh práce to jednoduše není dobře.“
Dobře už bylo, zvykněme si na to, že zvýšení mzdy je třeba si odpracovat
Mezi řádky průzkumu je zároveň čitelná další důležitá zpráva: dobře už bylo. A pokud někdo počítá s tím, že firma bude kompenzovat jeho rostoucí životní náklady ve stejném tempu jako loni, bude pravděpodobně zklamán. Je naopak vysoce pravděpodobné, že ve většině odvětví se přejde čistě na individuální zvyšování platů, a to na základě reálného výkonu zaměstnance. A bývalo tomu tak i v minulosti, jen jsme na to pozapomněli.
„Je potřeba si říct, že posledních pár let bylo anomálních. Nominální růst mezd byl sice výrazný, ale inflace rostla rychleji. Nyní inflace klesá už na hodnoty 2,6 %. Loňské navyšování pak bylo motivováno strachem, že firma přijde o klíčové lidi a promešká rychlý návrat k růstu,“ doplňuje Monika Marečková. „Jenže ten se zatím nedostavil a firmy už opravdu nemají odkud brát. Odměnám a zvyšováním mezd se z principu bránit nebudou. Ale pod podmínkou, že si na ně zaměstnanci a jednotlivé týmy dokáží vydělat,“ zakončuje.
VÝSLEDKY MZDOVÉHO PRŮZKUMU KE STAŽENÍ ZDE
Předchozí výsledky ankety najdete ZDE
