Obchodní partnerství mezi sourozenci
29.05.2019
Úspěšné předání vedení společnosti na více dětí majitele – sourozence, vyžaduje přípravu a snahu všech zúčastněných stran. Převod majetku a kompetencí je nesmírně komplexní záležitost. Proto je mu potřeba přizpůsobit management podniku i rozhodování v rodině.
Přečtěte si také náš předchozí newsletter na téma Mezigenerační přesun kompetencí.
Starší generace by měla spolupracovat s mladší a plánovat tyto změny dostatečně dlouho dopředu. Pro starší generaci je někdy velmi těžké pochopit, že děti budou k podnikání přistupovat jinak. To ale nemusí být nutně negativní zpráva. Bohužel ani garantovaně pozitivní.
Mnoho zakladatelů se také příliš dlouho brání předání pravomocí, které souvisejí s řízením podniku, a rozhodujících vztahů. Nenechají své děti samostatně rozhodovat – mají obavy z ohrožení vlastní autority a bojují se změnou jakéhokoli druhu. Absence vůle předat kompetence, kromě jiného způsobí, že budování byznys vztahu mezi sourozenci zůstane na nich samotných, a to nemusí být nevyhnutně úspěšné.
Sdílené cíle a omezená autonomie
Vytvoření dobře fungujícího sourozeneckého týmu vyžaduje, aby se sourozenci zavázali ke společnému cíli a aktivně hledali východisko, ze kterého se odrazí dopředu. Je pro ně důležité, aby našli společnou řeč a odpověděli si na následující otázky:- Proč chceme podnikat společně?
- Co znamená vlastnictví části rodinné firmy pro každého z nás?
- Jaké jsou naše hodnoty, vize a cíle našeho podnikání?
- Jakým způsobem chceme dosáhnout úspěchu?
Podmínky úspěšného předání rodinné firmy
Úspěch generace sourozenců společně podnikajících závisí na jejich schopnosti zaměřit se na vyšší cíle než zájmy každého z nich. Jedná se o částečnou ztrátu individuální autonomie, jelikož je potřeba spolupracovat a činit společná rozhodnutí. Pokud někdo ze sourozenců doufá, že jednoho dne bude rozhodovat „sám, stejně jako tatínek“, bude zklamán. Sourozenecké týmy budou efektivní, pokud dokáží:- Respektovat ostatní a tento respekt projevovat
- Poznat sebe a hranice, kde končí individuální zájem a začíná zájem jiných
- Vyjasnit si a převzít odpovědnost za své vlastní pocity („Ne každý se musí starat o to, jak se cítím a co dělat, abych se cítil lépe. Je to můj úkol.“)
- Porozumět cílům všech sourozenců a pomáhat při jejich dosahování
- Přijímat a tolerovat vzájemné odlišnosti a vyhnout se vzájemnému posuzování
- Vcítit se do druhých, ale nepředpokládat způsob, jakým na danou věc nahlíží
- Naučit se poslouchat názory ostatních.