Investoři se v minulých letech hodně poučili z negativních zkušeností se stavebními firmami, které upřednostňovaly laciné materiály z Asie i nekvalifikovanou pracovní sílu. Stále častěji se proto setkáváme s tím, že slaboproudý kabelážní systém je investorem vyňat z dodávky stavby jako celku, a není už subdodávkou stavební firmy, říká Petr Frey, ředitel divize Síťová infrastruktura, Infinity a.s.
Cenový tlak, pod který se dostali investoři i stavební firmy v minulých letech, hodně snížil kvalitu staveb. Jak moc se to týká i kabeláže?
Investor požaduje v této oblasti kvalitu, kterou si nejlépe
zajistí právě dodávkou funkčního celku. To znamená, že osloví odbornou firmu, která udělá nejen
kvalitní rozvody kabeláže, ale dodá, nainstaluje a zprovozní
elektronickou nadstavbu, ať už jde o EPS, EZS,
kamerové systémy, ale třeba i
aktivní síťové prvky, doplněné
WiFi – pokrytím rozlehlejších prostor (zasedacích místností, skladů…), případně
IP-telefonii.
Jaké jsou trendy v kabeláži u současné výstavby a rekonstrukce kanceláří?
Mezi laickou veřejností převládá názor, že kabeláž nesmí být vidět. Takže zasekat pod omítku nebo schovat pod podlahu. Pokud je podlaha montovaná nebo dvojitá a ponechají se kabelové rezervy, pak je možné s přípojnými místy ještě dodatečně alespoň omezeně hýbat, respektive přidávat další přípojná místa. Toto řešení je časté v tzv. open space kancelářích a při dobrém projektu je realizace i následná užitná hodnota kabelážního systému na vysoké úrovni. Většina investorů ale chce kabely úplně skrýt. Někdy dokonce požadují zasekání kabelů pod omítku, což ale vůbec nedoporučuji. U takového řešení jsou jakékoliv dodatečné změny nebo rozšiřování kabelového systému zcela nemožné. V
Infinity se proto raději snažíme zákazníka
přesvědčit pro instalaci kabelových podparapetních systémů. Ty jsou
vhodné pro střední i velké administrativní budovy, členěné na menší kanceláře. Podparapetní systém lze navíc zakomponovat do designu celé kanceláře. Nejlépe použitím žaluzií pro zakrytí radiátorů v kombinaci s dýhovanými deskami, zakrývajícími hluché prostory. Pokud jsou zejména ve větších místnostech plánovány stropní kazetové minerální podhledy, tak je oblíbeným řešením drátěný program ve dvojitém stropu. Svody k jednotlivým pracovištím jsou pak realizovány designovými sloupky, které se instalují rozepřením mezi podlahou a fyzickým stropem nad minerálními podhledy. Při zachování dostatečných kabelových rezerv ve dvojitém stropě je pak taková instalace nesmírně variabilní.
Rychle se zvyšuje podíl optické kabeláže. Pro koho je vhodná – a komu byste jí nedoporučil?
Optická kabeláž je jednoznačným řešením pro překlenutí velkých vzdáleností i pro propojení vzájemně sousedících budov. Jednoznačně všude, kde může být metalická kabeláž ovlivňována elektromagnetickým polem, nebo kde metalická kabeláž svými parametry nevyhovuje. Optikou se dnes běžně realizují i páteřní trasy v budovách. S klesající cenou optických kabelů se logicky nabízí myšlenka realizace optických rozvodů až ke koncovým účastnickým přípojným místům. Pokud se zamyslíte nad smysluplností realizace dnešních metalických kabeláží CAT6 a CAT7, pak lze v nejbližších letech skutečně očekávat masivní zvyšování podílu ryze optických sítí. Na druhou stranu nově (a přísněji) definovaná norma metalických kabeláží CAT5 dává při správné realizaci odbornou firmou záruku pokrytí reálných komunikačních potřeb, dle mého názoru minimálně po dobu následujících deseti let.
Jaké nejčastější chyby při projektování nebo instalaci vidíte?
Opravdu kvalitní slaboproudá kabeláž vzniká jen na základě kvalitního projektu. Řada projekčních kanceláří si dnes již uvědomuje nutnost samostatného projektu slaboproudých systémů. Slovo systém zde používám záměrně, protože projekt nelze omezit pouze na kabely a jejich trasy. Umístění koncových účastnických přípojných míst totiž velmi úzce souvisí s typem a parametry zařízení (kamer, čidel, přepínačů, WiFi-technologií). Projekt by tedy v ideálním případě měl navrhnout řešení slaboproudého systému jako celku a navíc zajistit provázanost s ostatními profesemi. Tady se bohužel při realizaci velmi často setkáváme s nedostatky. Již při dispozičním návrhu budovy někdy bývá pro centrum strukturované kabeláže (centrum IT) vymezen nevhodný nebo parametry neodpovídající prostor. Kolize s jinými zařizovacími předměty a přívody elektřiny nebo médií je rovněž velmi častá. Na druhou stranu sebelepší projekt vám nezaručí kvalitní realizaci. Ta je hlavně o lidech a jejich profesní dovednosti a zejména hrdosti, která jim nedovolí odevzdat polovičatou práci. Takový přístup nemůžete najít u náhodně najmutých laciných pracovních sil.
Jaké jsou současné trendy v integrované ochraně objektů pomocí kamer a dalších systémů?
To je odvětví, které se dnes prudce rozvíjí. S nástupem IP-telefonie a integrace ethernetovského rozhraní do prakticky všech rozhodujících prvků integrované ochrany objektů získává investor nebo provozovatel mocný nástroj pro nepřetržitý dohled, záznam událostí, řízení přístupů a následně třeba i dispečerský systém. Ten zahrnuje automatický naváděcí systém pro obsluhu s programovatelnou eskalací telefonních hovorů v předem nastaveném sledu, třeba i na složky státního integrovaného záchranného systému, pult centrální ochrany, policii atp. Je potřeba už ve fázi projektu vyhodnotit rizika a potřeby objektu zejména ve vztahu k jeho určení, a na základě takové analýzy a konzultací s investorem nebo provozovatelem navrhnout odpovídající řešení. V praxi se tak setkáváme i s velmi neobvyklými projekty zabezpečení objektů. Za zmínku stojí třeba zajištění řady poháněcích stanic pásových dopravníků elektronickou zabezpečovací signalizací, kde jsme úspěšně aplikovali techniku českého výrobce EZS Jablotron v součinnosti s přístupovým systémem společnosti IMA Praha.
Co bývá v oblasti bezpečnosti často špatně už v projektech stavby?
Jednoznačně koordinace profesí. Například u EPS bývá evergreenem nekompatibilita elektromechanických zámků s typem navržených dveří. U EZS zase často narážíme na nepochopení plánovaného pohybu pracovníků a s tím související nevhodné umístění elektronických prvků, zejména klávesnic. Často se zapomíná na možnost začlenění přístupového systému do celkového zabezpečení objektu. Například pro kontrolu nočních obchůzkářů je vhodné rozmístění přístupových terminálů někdy velmi důležité. Pokud je obchůzkář napaden, nedorazí k příslušnému terminálu v daném časovém intervalu, pak automatická eskalace této události zajistí přivolání pomoci. Kamerový systém jako takový umožňuje monitorování prostoru. Ale pouze v kombinaci s vhodným programovým vybavením umožňuje například identifikaci osob. Častým výsledkem nekomplexně pojatého projektu pak bývá nemilé překvapení na straně investora.
Zdroj: Stavitel, 7.3.2014, str. 52
