Rozhovor s Rolfem Mählmannem, Head of Family Owned&Managed Businesses
05.01.2015
V dalším z pravidelných Newsletterů na téma Family Office se vydáme do německých Brém, svobodného hanzovního města, kde má tradice rodinných firem skutečně hluboké kořeny. Historie rodinného podnikání nabízí velké zkušenosti s přesunem majetku mezi jednotlivými generacemi a může inspirovat úspěšné rodiny v Čechách a na Slovensku.
Na zkušenosti s problematikou nástupnictví v rodinných podnicích jsme se zeptali pana Rolfa Mählmanna, člena představenstva a ředitele Family Owned &Managed Businesses společnosti RSM Deutschland. Rolf se problematikou rodinných firem zabývá mnoho let, v podstatě po celou svoji profesní praxi.
Téma přesunu majetku z rodičů na děti je v prostředí střední Evropy přirozeně nové. V Německu však má, s ohledem na silnou tradici rodinného podnikaní, svoje pevné místo a pravidla. Kdy se úspěšné podnikatelské rody začínají zabývat přesunem majetku na své děti?
Ačkoliv se problematika přesunu majetku na potomstvo může pojit až s vyšším věkem rodiče, v Německu se této problematice věnujeme de facto od malička. Jednak nás k tomu motivuje daňový režim, kterým se řídí dědická daň a který prošel v minulosti mnoha změnami, na druhé straně je to velké téma v případě svatby dcery nebo syna.
Která rozhodující fakta je třeba brát v úvahu při budování strategie?
Nejprve je velmi důležité porozumět očekáváním a představám starší generace. To je nezbytné pro vývoj individuálního plánu nástupnictví.
Je několik zásadních faktorů, které je nutné zohlednit. Primárně hraje důležitou roli rozhodnutí odejít do důchodu a předpokládaná forma a podoba rozdělení dědictví. Je třeba vzít v úvahu způsob fungování rodiny a emocionální propojení, která se budovala dlouhé roky. Udělat v nich radikální změnu a nezohlednit tyto vazby by mohlo mít pro dědictví a fungování rodiny po odchodu rodičů skutečně až katastrofální následky. V naší praxi v oblasti privátního poradenství často organizujeme nástupnictví do několika kroků. Tento proces může být naplánován i na více než jedno desetiletí. Během prvního kroku se děti stanou spoluvlastníky rodinného podniku s minoritním podílem. Po několika letech a po prokázání jejich práce může být tento podíl navýšen. V závěrečné fázi, často až o mnoho let později, obdrží zbývající podíl akcií. Starší generace si navíc často ponechá významné hlasovací právo na valné hromadě akcionářů.
Následně do hry vstupují faktory spíše technické a právní. Tj. je potřeba zohlednit způsob fungování rodinného podnikání, reálně ohodnotit možný přínos potomků pro jeho budoucnost a strategicky naplánovat jejich úlohu v rodinném podnikání (výsledkem může být i jejich vynechání při aktivní správě majetku). Dále právní a technické skutečnosti takové, aby byl celý proces realizovaný maximálně transparentně a čistě a byl z tohoto pohledu nenapadnutelný. Ve výsledku může být proces vyvíjení konečného plánu velmi časově náročný a trvat i 2 až 3 roky.
Zmínil jste, že tématu přesunu majetku se v Německu začínáte věnovat už při svatbě. Není to brzy?
Na přesun majetku mezi generacemi je nutné se podívat s maximálně chladnou hlavou. Je třeba chápat, že svatbou se do rodiny dostává externí faktor v podobě manžela/manželky. Ti ale nepřicházejí sami. Do rodiny se spolu s nimi dostává i jejich rodina, a to se všemi klady i zápory. Uzavřená předmanželská smlouva proto tradičně představuje klíč k rodinnému majetku, protože její ambicí je přirozeně majetek ochránit a představuje jistou pojistku před negativními externími vlivy.
Současně je ale třeba si uvědomit, že institut předmanželské smlouvy existuje dlouhé roky a je brán jako součást rodinného života. Není to nic nečekaného a všichni by měli chápat jeho úlohu, tj. ne omezovat, ale chránit.
V případě větších rodin s významným majetkem máme dobré zkušenosti s vytvořením Rodinné ústavy. Ta zahrnuje základní filosofii rodiny, obecné představy ohledně nástupnictví a technické podrobnosti týkající se spolupráce napříč generacemi.
A co dědická daň?
Přirozeně v Německu máme dědickou daň a to je také jeden z faktorů, které nutí rodiny věnovat se postupnému přesunu majetku dostatečně zavčasu. Platí např. pravidlo, že každý z rodičů může bez daně předat svým dětem majetek v hodnotě 400 tisíc EUR jedenkrát za deset let.
Přerozdělení rodinného majetku probíhá na rozličných úrovních a vztazích.
Rodiče formulují svoje dědictví směrem k různým generacím své rodiny. Jejich vlastní děti získávají přímý přístup ke zdroji výnosů rodiny, rozdělují se akcie, definuje se způsob nakládání s nimi.
Stejně tak mohou prarodiče vytvořit fondy, určené pro jejich vnoučata. Příspěvky ve prospěch vnoučat do těchto fondů až do výše 200 tisíc EUR jsou osvobozeny od dědické daně. Tyto fondy jsou obvykle určeny na budoucí vzdělávání, například mohou být zamýšleny na financování jejich studia, na pomoc do začátku samostatného života a podobně.
Především ale jde o zachování výdobytků jejich celoživotní práce a práce jejich předků ve prospěch dalších generací.
Succession planning (plán nástupnictví) obsahuje nejen pravidla jak převést majetek na další pokolení, ale současně i pravidla, jak se budoucí majitelé rodinného majetku postarají o své rodiče…
Samozřejmě, součástí přesunu majetku je i povinnost dětí náležitě se postarat o své rodiče, zabezpečit jim přiměřené bydlení a příjmy, ale například i financování odpovídající zdravotní péče. Současně má rodič několik nástrojů, jak sám sebe ochránit před případnými problémy. Například zachováním svých hlasovacích práv v rodinné firmě… Např. do darovací smlouvy zahrnujeme několik pravidel pro odstoupení, tak aby dárce mohl dar vzít zpět. Toto se týká například situace, kdy obdarovaný zemře dřív než dárce, stane se drogově závislým nebo je uvězněn. Stejně tak na tyto záležitosti pamatuje Rodinná ústava.
Jsou pravidla týkající se dělení a rozdělování majetku definována striktně, nebo se v čase mění a přizpůsobují životu?
Každá rodina se vyvíjí a stejně tak se musí i pravidla rozdělení a nakládání s majetkem přizpůsobit situaci. Z tohoto důvodu je v mnoha případech praktické předávání majetku v postupných krocích.
Succession planning je tedy skutečně komplexní téma. Co dalšího očekávají rodiny od svého Family Office?
Podle mé osobní zkušenosti začíná úloha Family Office na úrovni podobné finančnímu poradci rodiny. Jeho úlohou je na počátku starat se o účetnictví a daně, postupně, jak si získává důvěru rodiny, se stává poradcem v oblasti investování, napomáhá s vhodnou strukturalizací majetku s různými třídami aktiv a komunikuje s bankami, postupně konsoliduje rodinný majetek a na konci se de facto stane finančním ředitelem rodiny.
Hlavní reprezentant rodiny, tzv. hlava rodiny tento přístup tradičně oceňuje a primárně, když se jedná o osobu, která je mentálně vzdálená problematice financí, investic a účetnictví, je tato služba jakéhosi part-time CFO velmi vítaná. Family Office často přebírá do své zodpovědnosti komunikaci s jednotlivými bankami, zastupuje klienta při jednání s nimi a je zodpovědný za kontrolu jejich výkonů.
Z výše uvedeného je zřejmé, že Family Office musí být klientům stále k dispozici. Tradičně se s hlavou té které rodiny setkávám minimálně jednou za měsíc.
Děkujeme za rozhovor.
Na zkušenosti s problematikou nástupnictví v rodinných podnicích jsme se zeptali pana Rolfa Mählmanna, člena představenstva a ředitele Family Owned &Managed Businesses společnosti RSM Deutschland. Rolf se problematikou rodinných firem zabývá mnoho let, v podstatě po celou svoji profesní praxi.
Téma přesunu majetku z rodičů na děti je v prostředí střední Evropy přirozeně nové. V Německu však má, s ohledem na silnou tradici rodinného podnikaní, svoje pevné místo a pravidla. Kdy se úspěšné podnikatelské rody začínají zabývat přesunem majetku na své děti?
Ačkoliv se problematika přesunu majetku na potomstvo může pojit až s vyšším věkem rodiče, v Německu se této problematice věnujeme de facto od malička. Jednak nás k tomu motivuje daňový režim, kterým se řídí dědická daň a který prošel v minulosti mnoha změnami, na druhé straně je to velké téma v případě svatby dcery nebo syna.
Která rozhodující fakta je třeba brát v úvahu při budování strategie?
Nejprve je velmi důležité porozumět očekáváním a představám starší generace. To je nezbytné pro vývoj individuálního plánu nástupnictví.
Je několik zásadních faktorů, které je nutné zohlednit. Primárně hraje důležitou roli rozhodnutí odejít do důchodu a předpokládaná forma a podoba rozdělení dědictví. Je třeba vzít v úvahu způsob fungování rodiny a emocionální propojení, která se budovala dlouhé roky. Udělat v nich radikální změnu a nezohlednit tyto vazby by mohlo mít pro dědictví a fungování rodiny po odchodu rodičů skutečně až katastrofální následky. V naší praxi v oblasti privátního poradenství často organizujeme nástupnictví do několika kroků. Tento proces může být naplánován i na více než jedno desetiletí. Během prvního kroku se děti stanou spoluvlastníky rodinného podniku s minoritním podílem. Po několika letech a po prokázání jejich práce může být tento podíl navýšen. V závěrečné fázi, často až o mnoho let později, obdrží zbývající podíl akcií. Starší generace si navíc často ponechá významné hlasovací právo na valné hromadě akcionářů.
Následně do hry vstupují faktory spíše technické a právní. Tj. je potřeba zohlednit způsob fungování rodinného podnikání, reálně ohodnotit možný přínos potomků pro jeho budoucnost a strategicky naplánovat jejich úlohu v rodinném podnikání (výsledkem může být i jejich vynechání při aktivní správě majetku). Dále právní a technické skutečnosti takové, aby byl celý proces realizovaný maximálně transparentně a čistě a byl z tohoto pohledu nenapadnutelný. Ve výsledku může být proces vyvíjení konečného plánu velmi časově náročný a trvat i 2 až 3 roky.
Zmínil jste, že tématu přesunu majetku se v Německu začínáte věnovat už při svatbě. Není to brzy?
Na přesun majetku mezi generacemi je nutné se podívat s maximálně chladnou hlavou. Je třeba chápat, že svatbou se do rodiny dostává externí faktor v podobě manžela/manželky. Ti ale nepřicházejí sami. Do rodiny se spolu s nimi dostává i jejich rodina, a to se všemi klady i zápory. Uzavřená předmanželská smlouva proto tradičně představuje klíč k rodinnému majetku, protože její ambicí je přirozeně majetek ochránit a představuje jistou pojistku před negativními externími vlivy.
Současně je ale třeba si uvědomit, že institut předmanželské smlouvy existuje dlouhé roky a je brán jako součást rodinného života. Není to nic nečekaného a všichni by měli chápat jeho úlohu, tj. ne omezovat, ale chránit.
V případě větších rodin s významným majetkem máme dobré zkušenosti s vytvořením Rodinné ústavy. Ta zahrnuje základní filosofii rodiny, obecné představy ohledně nástupnictví a technické podrobnosti týkající se spolupráce napříč generacemi.
A co dědická daň?
Přirozeně v Německu máme dědickou daň a to je také jeden z faktorů, které nutí rodiny věnovat se postupnému přesunu majetku dostatečně zavčasu. Platí např. pravidlo, že každý z rodičů může bez daně předat svým dětem majetek v hodnotě 400 tisíc EUR jedenkrát za deset let.
Přerozdělení rodinného majetku probíhá na rozličných úrovních a vztazích.
Rodiče formulují svoje dědictví směrem k různým generacím své rodiny. Jejich vlastní děti získávají přímý přístup ke zdroji výnosů rodiny, rozdělují se akcie, definuje se způsob nakládání s nimi.
Stejně tak mohou prarodiče vytvořit fondy, určené pro jejich vnoučata. Příspěvky ve prospěch vnoučat do těchto fondů až do výše 200 tisíc EUR jsou osvobozeny od dědické daně. Tyto fondy jsou obvykle určeny na budoucí vzdělávání, například mohou být zamýšleny na financování jejich studia, na pomoc do začátku samostatného života a podobně.
Především ale jde o zachování výdobytků jejich celoživotní práce a práce jejich předků ve prospěch dalších generací.
Succession planning (plán nástupnictví) obsahuje nejen pravidla jak převést majetek na další pokolení, ale současně i pravidla, jak se budoucí majitelé rodinného majetku postarají o své rodiče…
Samozřejmě, součástí přesunu majetku je i povinnost dětí náležitě se postarat o své rodiče, zabezpečit jim přiměřené bydlení a příjmy, ale například i financování odpovídající zdravotní péče. Současně má rodič několik nástrojů, jak sám sebe ochránit před případnými problémy. Například zachováním svých hlasovacích práv v rodinné firmě… Např. do darovací smlouvy zahrnujeme několik pravidel pro odstoupení, tak aby dárce mohl dar vzít zpět. Toto se týká například situace, kdy obdarovaný zemře dřív než dárce, stane se drogově závislým nebo je uvězněn. Stejně tak na tyto záležitosti pamatuje Rodinná ústava.
Jsou pravidla týkající se dělení a rozdělování majetku definována striktně, nebo se v čase mění a přizpůsobují životu?
Každá rodina se vyvíjí a stejně tak se musí i pravidla rozdělení a nakládání s majetkem přizpůsobit situaci. Z tohoto důvodu je v mnoha případech praktické předávání majetku v postupných krocích.
Succession planning je tedy skutečně komplexní téma. Co dalšího očekávají rodiny od svého Family Office?
Podle mé osobní zkušenosti začíná úloha Family Office na úrovni podobné finančnímu poradci rodiny. Jeho úlohou je na počátku starat se o účetnictví a daně, postupně, jak si získává důvěru rodiny, se stává poradcem v oblasti investování, napomáhá s vhodnou strukturalizací majetku s různými třídami aktiv a komunikuje s bankami, postupně konsoliduje rodinný majetek a na konci se de facto stane finančním ředitelem rodiny.
Hlavní reprezentant rodiny, tzv. hlava rodiny tento přístup tradičně oceňuje a primárně, když se jedná o osobu, která je mentálně vzdálená problematice financí, investic a účetnictví, je tato služba jakéhosi part-time CFO velmi vítaná. Family Office často přebírá do své zodpovědnosti komunikaci s jednotlivými bankami, zastupuje klienta při jednání s nimi a je zodpovědný za kontrolu jejich výkonů.
Z výše uvedeného je zřejmé, že Family Office musí být klientům stále k dispozici. Tradičně se s hlavou té které rodiny setkávám minimálně jednou za měsíc.
Děkujeme za rozhovor.