Příprava rodiny a rodinného majetku na mezigenerační přechod
26.02.2018
Diskuze na téma mezigeneračního přechodu začíná otvírat stále víc slovenských podnikatelských rodin. Potkávají se s rozmanitou škálou otázek na které hledají odpovědi, často zjišťují, že chytají rozběhnutý vlak a na přípravu jim tak chybí víc času, jak by potřebovali. Jean Francois Cats, Partner RSM Belgum a odborník věnující se této problematice víc jako 30 let, nám poskytl pohled rodin působících na rozvinutých trzích, Michal Šubín,zástupce RSM CZ Family Office, doplňuje zkušenosti ze středoevropského regionu, který řeší tento problém poprvé.
Se kterými chybami se v komunikaci rodič – dítě setkáváte najčastěji a které považujete za nejzásadnější?
JFC: Absolutně základním problémem je samozřejmě absence komunikace na téma majetek, jeho tvorba, výnosy, ztráty, rizika a podobně. Pokud tato komunikace mezi rodiči a dětmi chybí, potom hlava rodiny zakládá zásadní problém do budoucnosti. Komunikace je základním projevem zodpovědnosti za budoucnost rodiny a zachování jejího rozvoje do budoucnosti. Majetek je sice primárním předmětem diskuze, ale na jejím konci je snaha o zachování pokoje a rodinné harmonie. Její dosáhnutí je nereálné v případě, pokud se majetek rozpadá vinou zlého nastavení jeho správy a užívání..
Potkávám se s rozličnými situacemi, avšak jednou z těch tradičních negativních je stav, kdy hlava rodiny dělá rozdíly mezi dětmi. Nejvíc mě šokuje, když je rozdíl dělaná na bázi syn – dcera. A to i v situaci, kdy dcera je schopnější jako její bratr. Současně mě překvapuje, když dcera tento stav akceptuje.
Může chybějící komunikace přímo ohrozit samotnou rodinu?
JFC: Zažil několik situacií, kdy otec dělal rozdíly mezi dětmi a tyto rozdíly byly objevené až po jeho smrti. Následný pocit křivdy může způsobit , že potomci budou bojovat mezi sebou, nebudou komunikovat v nejhorším skončí u soudu.
V neposlední řadě, zažil jsem situaci, kdy děti po smrti otce zjistili, že místo bohatství jim nechal dluhy. To samozřejmě okamžitě srazilo otcovu reputaci.
Jaké rizika přináší mezigenerační přechod slovenským rodinám?
MŠ: Paradoxně, základním cílem není zachování majetku, to je v podstatě druhořadý cíl. Nevysloveným přáním každého rodiče je zachování rodiny, její vnitřní harmonie a budoucnosti. Majetek tomu může zásadně přispět, nebo zásadně uškodit.
Primárně, mezigeneračnímu přechodu chybí v našem prostoru tradice. Lidí, kterých se týká, začali budovat rodinné zázemí a majetek v 90tých letech a věnovali mu celý svůj život.
Nepřipravený mezigenerační přechod proto může reálně ohrozit rodinu. Na jedné straně je rodina, která nemá základní „manuál“ na jeho užívání, často neví, kde a jakým způsobem co vlastní, kde a komu dluží. Nemá vyjasněné kompetence a rozdělené úlohy jak se k majetku postavit a jak ho spravovat. Na druhé straně je majetek, který, tak není připravený, bude náročné ho na další generacii převést a pravděpodobně tento přechod nebude bez škod. Rozsah škod je přímo úměrný jeho velikosti.
Kdy je teda vhodné začít s přípravou?
MŠ: Každá rodina je jiná a stejně je specifický její majetek. Nejlepší je začít s přípravou samozřejmě co nejdříve. Máme klienty těsně po padesátce a stejně o po sedmdesátce. Důležité je začít. Ak proces začne jeho zakladatel, ví mu dát svojí pečeť, nastavit svůj odkaz a v neposlední řadě vizi.
Máme zkušenosti, kdy se samotný proces týká přechodu z rodičů na druhou generacii, ale máme případy, kdy se do procesu zapojí i majetek druhé generace a v podstatě tak připravujeme pravidla a strukturu pro třetí generaci, i když je tato ještě v mladém veku.
Čo vplýva na voľbu podoby budúcej štruktúry rodinného majetku?
MŠ: Rizikom pre akýkoľvek majetok v akomkoľvek prostredí je zmena. Dedičské konanie sa dá považovať za zásadnú zmenu. Ak má rodina viac detí, ak sú tieto rozbehané po svete, sú medzi nimi veľké vekové rozdiely a podobne, potom stojí za zváženie nastavenie štruktúry tak, aby budúce generácie majetok nededili, ale aby ho výlučne spravovali a mali z neho plnohodnotný úžitok. Ak je rodina jednoduchá, má jedného – dvoch potomkov, potom takéto riešenie môže byť zbytočne robustné. Rovnako je potrebné zohľadniť, či niektoré dieťa javí záujem podieľať sa na fungovaní firmy. Ak áno, potom je dôležité rozumne nastaviť spravodlivé pravidlá medzi súrodencami tak, aby nevznikli zbytočné konfrontácie.
Ak rodina disponuje obchodnými podielmi vo viacerých spoločnostiach, vlastní finančný majetok, nehnuteľnosti a podobne, potom bude svoj majetok konsolidovať odlišne, ako rodina, ktorá má štruktúru svojho majetku koncentrovanú do jednej firmy. Konsolidácia majetku do podoby rodinného holdingu predstavuje.
Samotná konsolidácia majetku do rodinného holdingu vie rodine pomôcť zachovať si svoj vplyv na svoj majetok a jej okolie. Prostredníctvom vplyvu ho následne vie aj ochrániť.
Môže byť konsolidácia rodinného majetku užitočná aj pre okolie rodiny?
MŠ: Bezpochyby. Je tradičné, ak sa významní odberatelia pýtajú svojich dodávateľov, ako a či vôbec majú vymyslený proces predania kompetencií na ďalšiu generáciu. Ani oni nechcú zostať prekvapení, keď ich dlhoročný stabilný dodávateľ skolabuje v dôsledku dedičského sporu. Samozrejme, medzigeneračný presun vníma aj konkurencia a prípadné oslabenie vie využiť.
Zdroj: www.etrend.sk
TREND Holding, s.r.o.
JFC: Absolutně základním problémem je samozřejmě absence komunikace na téma majetek, jeho tvorba, výnosy, ztráty, rizika a podobně. Pokud tato komunikace mezi rodiči a dětmi chybí, potom hlava rodiny zakládá zásadní problém do budoucnosti. Komunikace je základním projevem zodpovědnosti za budoucnost rodiny a zachování jejího rozvoje do budoucnosti. Majetek je sice primárním předmětem diskuze, ale na jejím konci je snaha o zachování pokoje a rodinné harmonie. Její dosáhnutí je nereálné v případě, pokud se majetek rozpadá vinou zlého nastavení jeho správy a užívání..
Potkávám se s rozličnými situacemi, avšak jednou z těch tradičních negativních je stav, kdy hlava rodiny dělá rozdíly mezi dětmi. Nejvíc mě šokuje, když je rozdíl dělaná na bázi syn – dcera. A to i v situaci, kdy dcera je schopnější jako její bratr. Současně mě překvapuje, když dcera tento stav akceptuje.
Může chybějící komunikace přímo ohrozit samotnou rodinu?
JFC: Zažil několik situacií, kdy otec dělal rozdíly mezi dětmi a tyto rozdíly byly objevené až po jeho smrti. Následný pocit křivdy může způsobit , že potomci budou bojovat mezi sebou, nebudou komunikovat v nejhorším skončí u soudu.
V neposlední řadě, zažil jsem situaci, kdy děti po smrti otce zjistili, že místo bohatství jim nechal dluhy. To samozřejmě okamžitě srazilo otcovu reputaci.
Jaké rizika přináší mezigenerační přechod slovenským rodinám?
MŠ: Paradoxně, základním cílem není zachování majetku, to je v podstatě druhořadý cíl. Nevysloveným přáním každého rodiče je zachování rodiny, její vnitřní harmonie a budoucnosti. Majetek tomu může zásadně přispět, nebo zásadně uškodit.
Primárně, mezigeneračnímu přechodu chybí v našem prostoru tradice. Lidí, kterých se týká, začali budovat rodinné zázemí a majetek v 90tých letech a věnovali mu celý svůj život.
Nepřipravený mezigenerační přechod proto může reálně ohrozit rodinu. Na jedné straně je rodina, která nemá základní „manuál“ na jeho užívání, často neví, kde a jakým způsobem co vlastní, kde a komu dluží. Nemá vyjasněné kompetence a rozdělené úlohy jak se k majetku postavit a jak ho spravovat. Na druhé straně je majetek, který, tak není připravený, bude náročné ho na další generacii převést a pravděpodobně tento přechod nebude bez škod. Rozsah škod je přímo úměrný jeho velikosti.
Kdy je teda vhodné začít s přípravou?
MŠ: Každá rodina je jiná a stejně je specifický její majetek. Nejlepší je začít s přípravou samozřejmě co nejdříve. Máme klienty těsně po padesátce a stejně o po sedmdesátce. Důležité je začít. Ak proces začne jeho zakladatel, ví mu dát svojí pečeť, nastavit svůj odkaz a v neposlední řadě vizi.
Máme zkušenosti, kdy se samotný proces týká přechodu z rodičů na druhou generacii, ale máme případy, kdy se do procesu zapojí i majetek druhé generace a v podstatě tak připravujeme pravidla a strukturu pro třetí generaci, i když je tato ještě v mladém veku.
Čo vplýva na voľbu podoby budúcej štruktúry rodinného majetku?
MŠ: Rizikom pre akýkoľvek majetok v akomkoľvek prostredí je zmena. Dedičské konanie sa dá považovať za zásadnú zmenu. Ak má rodina viac detí, ak sú tieto rozbehané po svete, sú medzi nimi veľké vekové rozdiely a podobne, potom stojí za zváženie nastavenie štruktúry tak, aby budúce generácie majetok nededili, ale aby ho výlučne spravovali a mali z neho plnohodnotný úžitok. Ak je rodina jednoduchá, má jedného – dvoch potomkov, potom takéto riešenie môže byť zbytočne robustné. Rovnako je potrebné zohľadniť, či niektoré dieťa javí záujem podieľať sa na fungovaní firmy. Ak áno, potom je dôležité rozumne nastaviť spravodlivé pravidlá medzi súrodencami tak, aby nevznikli zbytočné konfrontácie.
Ak rodina disponuje obchodnými podielmi vo viacerých spoločnostiach, vlastní finančný majetok, nehnuteľnosti a podobne, potom bude svoj majetok konsolidovať odlišne, ako rodina, ktorá má štruktúru svojho majetku koncentrovanú do jednej firmy. Konsolidácia majetku do podoby rodinného holdingu predstavuje.
Samotná konsolidácia majetku do rodinného holdingu vie rodine pomôcť zachovať si svoj vplyv na svoj majetok a jej okolie. Prostredníctvom vplyvu ho následne vie aj ochrániť.
Môže byť konsolidácia rodinného majetku užitočná aj pre okolie rodiny?
MŠ: Bezpochyby. Je tradičné, ak sa významní odberatelia pýtajú svojich dodávateľov, ako a či vôbec majú vymyslený proces predania kompetencií na ďalšiu generáciu. Ani oni nechcú zostať prekvapení, keď ich dlhoročný stabilný dodávateľ skolabuje v dôsledku dedičského sporu. Samozrejme, medzigeneračný presun vníma aj konkurencia a prípadné oslabenie vie využiť.
Zdroj: www.etrend.sk
TREND Holding, s.r.o.