Největší a nejlepší byznys si musí každý úspěšný podnikatel šetřit na konec…

Na první pohled možná nelogické tvrzení, vždyť kdo může předvídat, zda ten daný obchod byl nejlepší, případně největší a zda už žádný lepší a větší nebude. Pravdou však zůstává, že odevzdání majetku následující generaci jednoduše největší obchod je a je (jelikož se přesouvá celý nabytý majetek téměř jednorázově) v zájmu všech zainteresovaných, aby proběhl perfektně, protože šance na reparát neexistuje. Nemluvě o tom, že dopady mohou pocítit nejen příští generace, ale i generace po nich. Stejně tak však nemusí… Téma přesunu rodinného majetku na následující generace není tématem oblíbeným. Je to přirozené, vždyť člověk si musí přiznat, že je na konci svého aktivního působení. Přirozená zodpovědnost ho ale nutí přemýšlet nad tím, jak nabytý majetek upravit tak, aby z něj měly užitek jeho děti, jeho vnoučata a v ideálním případě i několik dalších generací rodu, který založil. Z praktických zkušeností totiž víme, že velký majetek může život stejně tak zjednodušit, jako výrazně narušit a v nejhorším případě i zničit. Míru problému může pomoci naznačit simulace v podobě několika klíčových otázek. Mohl by si majitel hned teď a bez jakéhokoliv předcházejícího nahlášení vzít šestiměsíční volno? Mohl by současně vypnout svůj telefon, odpojit se od emailu, faxu a podobně? Jak by po jeho návratu vypadala jeho společnost? Jednou ze základních otázek je přítomnost člověka, který by přirozeně převzal řízení a současně by ihned disponoval potřebným respektem mezi zaměstnanci a obchodními partnery. Druhou otázkou je, zda takový člověk pochází z rodiny, anebo je najatý manažer. Ve druhém případě je na místě míra jeho motivace a loajality k majiteli. Toto nejsou příjemná témata, avšak z hlediska zabezpečení kontinuity společnosti a řízení rizik jsou jedny z klíčových. Bezproblémový přechod řídících kompetencí ovlivňuje nejen samotnou společnost, ale i život majitelovy rodiny jako takové, která může být v plné míře závislá na příjmech přicházejících z podnikání. Pokud si majitel na výše uvedenou otázku odpoví negativně, potom se musí tomuto tématu věnovat. A ačkoliv je mnoho problémů, které časem vymizí do ztracena, téma jeho nástupnictví bude jednoho dne na 100% aktuální. Co se stane, když majitel odejde… Dnes majitel kontroluje a rozděluje toky příjmů napříč rodinou. Kontroluje podnikání, rozhoduje o investicích. Dokáže si majitel představit, že toto rozdělování ztratí svého pána? Existuje mnoho příkladů z minulosti, kdy rodiny nebyly připravené na situaci, kdy náhle vypadne prvek mající dominantní slovo při nakládání s majetkem. V důsledku toho vznikly v rodinách výrazné spory o majetek a všeobecná disharmonie. Praxe ukazuje, že lidé jsou schopní se rozhádat kvůli rodičovskému domu, natož kvůli prosperující firmě… Rodina majitele však neznamená jen jeho děti. Ty se vdají a ožení a původní rodina se rozroste o nové vlivy, které s novými členy bezpochyby přijdou. Úlohou majitele a hlavy rodiny je nastavit taková pravidla, která zabrání negativnímu externímu vlivu. Má majitel přímo ve své rodině relevantního nástupce? Disponuje někým, kdo jednoho dne plnohodnotně převezme rodinné podnikání? Další otázka, na kterou je třeba chladnokrevně odpovědět. Nabytý majetek má být ku prospěchu nastupujících generací. Je otázkou, zda jim bude ku prospěchu firma, která nemá kompetentní vedení a „díky“ tomu přestává plnit svou funkci a začíná být přítěží. Majitel má dvě možnosti, může ji zavčasu úspěšně prodat (případně její část), nebo, jak je uvedené výše, intenzivně hledat svého nástupce mimo rodinu. Současně musí nastavit pravidla, týkající se rozdělování zisku a jiných benefitů mezi jednotlivé členy rodiny. Tato pravidla musí počítat jak s dobrými tak se zlými časy. Jejich úlohou je pomoci členům rodiny, neměly by je živit a zabíjet jejich přirozenou vůli se rozvíjet a pracovat na sobě. Zajímá-li vás tato problematika, přijměte, prosím, naše pozvání na byznys snídani na téma Prodej firmy jako součást mezigeneračního přesunu rodinného majetku, která se koná 23. 4. 2015.