Znalecké posudky při převodu nemovitostí v roce 2014

S nástupem nového roku se vedle pořádků vyvolaných novými zákony v oblasti nemovitostí nenápadně vynořily změny nejenom ve zdanění při jejich převodu, nově nabytí nemovitých věcí, ale i nová oceňovací vyhláška a postupy při stanovení daně.

Kdo platí daň?

Doposud jsme byli zvyklí, že daň z převodu nemovitostí platil prodávající, obvykle z inkasované kupní ceny. Nově se plátcem daně z nabytí nemovitých věcí (dříve daně z převodu nemovitosti) může stát i nabyvatel nemovitosti, a to v případech, kdy se při převodu nemovitosti takto dohodnou s převodcem, nebo v transakcích, které nejsou koupí ani směnou. Ruka trhu - oceňování

Znalci vs. finanční úřady

Stále zůstává zachován systém, kdy základem daně je buď sjednaná (kupní) cena nebo 75% ceny tabulkové – nově srovnávací daňové hodnoty. Každý poplatník má u vybraných typů nemovitostí možnost volby jejího stanovení dvěma různými způsoby. K původně platné zjištěné (administrativní) ceně podle oceňovací vyhlášky se pro jednodušší typy nemovitostí (pozemky, rodinné domy, rekreační objekty, garáže, doplňkové stavby) nově objevila tzv. směrná hodnota. Postupy jejich stanovení se vzájemně prolínají, nicméně nejsou totožné jak z pohledu použitých postupů stanovení srovnávací daňové hodnoty, tak v osobě, která ji stanoví. Zjištěnou cenu stanoví poplatníkovi stejně jako v minulosti znalec nebo znalecký ústav, směrnou hodnotu stanoví přímo úředník na finančním úřadě po podání přiznání, jehož přílohou  je poměrně podrobná specifikace nemovité věci a po zaplacení zálohy. Až praxe následujících měsíců a let ukáže, jak bude oceňování úředníky fungovat a jakých výsledků bude jejich ocenění dosahovat oproti výsledkům stanovených znalci. Z pohledu případného „klienta“ finančního úřadu je určitě ke zvážení jemný střet zájmů v jednotě osoby vybírající daň a té, která určuje její základ.

Daně nižší o 25%?

Na první pohled se může zdát, že základ daně a tím i vlastní daňová zátěž budou nižší o 25%. Je to však pouze zdání. Stále se platí daň z vyšší částky, kterou je buď sjednaná (kupní) cena, nebo srovnávací daňová hodnota. V tuto chvíli nelze předjímat cenovou úroveň, kterou nastaví finanční úřad při výpočtu směrné hodnoty. Jako znalecký ústav však víme, že se nová oceňovací vyhláška více přiblížila tržním hodnotám nemovitostí, tzn. sjednaným cenám, a navíc náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku jsou nově odčitatelné od základu daně.