Vliv mimořádných ekonomických situací na nastavení převodních cen

Ekonomické dopady pandemie Covid-19 jsou poslední dobou často skloňovaným tématem. Tato mimořádná situace ovlivňuje samozřejmě též skupiny spřízněných společností, které kromě běžných provozních věcí mohou řešit i to, zda a jak vlivem této mimořádné situace změnit jejich aktuální nastavení převodních cen, či jak přistoupit k alokaci vzniklých mimořádných nákladů či ztrát.

Ke konci roku 2020 se k situaci vyjádřila též mezinárodní organizace OECD, která vydala nové doporučení věnující se dopadů pandemie Covid-19 na transfer pricing. Níže přinášíme několik hlavních bodů, které OECD ve svém doporučení zmiňuje.

Hodnocení ekonomických dopadů pandemie na analyzované odvětví

Ekonomické dopady pandemie Covid-19 jsou v porovnání s předchozími krizemi specifické tím, že dopadají odlišně na jednotlivá odvětví. Napříč jednotlivými obory se liší vliv vládních opatření, dostupnost a výše vládních podpůrných programů. Odlišný je též přímý vliv pandemie na dodavatelský řetězec a na poptávku po daných produktech/službách. Vhledem k odlišným přístupům vlád v jednotlivých zemích k zavádění plošných restrikcí a podpoře podnikatelů, se pak ekonomická situace podniků a dopady pandemie liší i dle jednotlivých států.

Při hodnocení dopadů Covid-19 na transfer pricing je proto nezbytné provést důkladnou analýzu dopadů pandemie na dané odvětví a daný stát.

V souvislosti s pandemií pak společnosti čelí zejména:

• Tržnímu riziku, konkrétně poklesu poptávky po službách a výrobcích
• Operativnímu riziku, kdy vlivem pandemie může dojít k narušení dodavatelského řetězce a ustálené formy výroby, resp. způsobu poskytování služeb – jedná se např. o zavedení povinné práce z domova či zavedení stálých pracovních týmů
• Finančnímu riziku spojenému s nárůstem nákladů financování v některých oborech a se zhoršením platební schopnosti u zákazníků.

Změny nastavení transfer pricingu

Při uvažování o změně nastavení cen mezi spřízněnými společnostmi je vždy nutné podívat se na danou otázku očima nezávislého partnera a odpovědět si, zda by daná změna byla u nezávislého dodavatele či zákazníka možná.

Zatímco u krátkodobých kontraktů mohou společnosti při jejich přejednávání promítnout vliv mimořádné ekonomické situace do nastavení cen, změna podmínek dlouhodobých kontraktů je obecně možná pokud by k ní přistoupily i nezávislé subjekty, tedy např. pokud by při jejím neuskutečnění bylo ohroženo ekonomické přežití smluvní strany, či pokud tato změna umožní zlepšení ekonomické situace smluvních stran v budoucnu. Toto pravidlo by pak mělo platit u všech vnitroskupinových vztahů, včetně financování.

Obecně dle doporučení OECD platí, že pokud neexistují dostatečné důkazy, že by ke změně nastavení cen ve shodné situaci přistoupily nezávislé subjekty, je s ohledem na možná daňová rizika pro společnost vhodnější převodní ceny neměnit.

Distribuce ztrát ve skupině 

Další otázkou, kterou mohou společnosti ve skupině řešit, je distribuce vzniklé ztráty mezi jednotlivými skupinovými společnostmi. Často se v tomto případě diskutuje o (ne)možnosti přenést ztráty na společnosti nesoucí nízké riziko (tzv. low-risk companies). Při zvažování přenosu ztráty mezi společnostmi ve skupině je nezbytné nejprve provést důkladnou analýzu funkcí a rizik nesených společnostmi v daném vztahu.

Není riziko, jako riziko. To, že společnost označujeme jako společnost nesoucí nižší riziko automaticky neznamená, že by neměla být za žádných okolností ztrátová. Společnosti přísluší vždy zisk a ztráta spojená s riziky, která nese. Například, pokud společnost nemá vlastní skladovací prostory, nenese riziko spojené s poklesem ceny zásob a neměla by nést ani s tím spojenou ztrátu. Pokud však dojde ke vzniku ztráty z jiného důvodu, např. vlivem poklesu poptávky (tedy realizací tržního rizika), měla by ji již tato společnost nést – a to přesto, že ji označujeme jako společnost s omezenými riziky.

Důležitá je i v tomto případě konzistence v nastavení převodních cen. Pokud společnost dle provedené analýzy nenese tržní riziko a ztrátu s tím spojenou, neměla by ani v úspěšných obdobích nést vyšší míru zisku způsobenou kladným vývojem trhu. Právě to pak může být předmětem daňové kontroly.

Alokace mimořádných nákladů 

Z důvodu pandemie se musela většina společností vypořádat s řadou jednorázových nákladů vynaložených na zajištění povinných ochranných prostředků, dezinfekci pracoviště, povinného testování zaměstnanců nebo na pořízení nezbytného IT vybavení pro přechod zaměstnanců na home office. Jejich alokace by měla probíhat shodným způsobem, jakým by probíhala u nespřízněných subjektů, a dané náklady by měla nést vždy ta společnost, která nesa rizika s nimi související a je za nesení těchto rizik náležitě odměňována. Např. v případě distribuce zboží či výrobků v rámci skupiny je otázkou, zda distributor s ohledem na konkurenční prostředí dokáže prosadit zvýšení nákladů do prodejních cen. Pokud to není možné u nezávislých zákazníků, neměl by je prosazovat ani u zákazníků ze skupiny.

Řešíte možné změny v transfer pricingu vlivem ekonomických dopadů pandemie Covid-19? Nejste si jisti analýzou rizik ve skupině nebo potřebujete aktualizovat srovnávací studii? Obraťte se na nás, rádi vám pomůžeme.