Táboroví vedoucí radost mít nebudou. Náhrada mzdy se letos dočká zásadního omezení
Táboroví vedoucí nebo instruktoři mohou už čtyři roky žádat až o tři týdny volna nad rámec dovolené. A za první týden mohou dostat i náhradu mzdy. Zatímco v minulých letech k nim byl ale zákon štědrý, v letošním roce dochází k výraznému omezení a zastropování. Výdělek některých z nich tam může klesnout až z téměř 40 tisíc korun na pouhou čtvrtinu.
Ti, kteří mají zájem být táborový či skautský vedoucí, by měli upřít svou pozornost na novou právní úpravu, stanovenou zákonem č. 321/2023 Sb. Ta totiž přináší změny v poskytování pracovního volna pro zaměstnance zapojené do akcí pro děti a mládež. Podmínky, za kterých mohou zaměstnanci čerpat pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu a jaké povinnosti z toho pro zaměstnavatele vyplývají, jsou upraveny zákoníkem práce.
Komu a kdy lze placené volno poskytnout?
Zaměstnanci, kteří chtějí pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu, musí splnit několik základních podmínek. V první řadě je potřeba, aby zaměstnanec alespoň 1 rok bezprostředně před uvolněním na pracovní volno soustavně a bezplatně pracoval s dětmi nebo mládeží. Za děti se v rámci tohoto pravidla považují fyzické osoby mladší 21 let. Soustavnou činností je pro tyto účely myšlena činnost, která neprobíhá příležitostně nebo jednorázově.
„Určité povinnosti jsou kladené i na tábor nebo oddíl zaměstnancova výběru. Organizace letních radostí s dětmi musí být zapsána ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a práce s dětmi a mládeží musí být vedená jako její hlavní činnost,“ vysvětluje Lucie Kubátová, konzultantka společnosti RSM.
Jaká veškerá činnost podléhá možnosti pracovního volna a uhrazení mzdy?
Zaměstnanci přísluší pracovní volno k činnosti:
- Vedoucích táborů pro děti a mládež,
- Zástupců pro věci hospodářské a zdravotní,
- Oddílových vedoucích,
- Vychovatelů,
- Instruktorů,
- Středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež.
Pracovní volno související s akcí pro děti a mládež může zaměstnanec čerpat v nezbytně nutném rozsahu k výkonu činností uvedených výše, nejvýše však v délce 3 týdnů v kalendářním roce. Podmínkou je, aby poskytnutí tohoto volna nebránily vážné provozní důvody zaměstnavatele. Náhrada mzdy nebo platu zaměstnanci přísluší pouze za jeden týden tohoto volna, který je v rozsahu týdenní pracovní doby, respektive kratší týdenní pracovní doby tohoto zaměstnance.
V jaké výši je poskytnuta náhrada mzdy? Letošní rok přináší významnou změnu
Nárok na náhradu mzdy nebo platu má zaměstnanec pouze za jeden týden pracovního volna souvisejícího s akcí pro děti a mládež v kalendářním roce. Pokud je zaměstnanci během kalendářního roku změněn úvazek, konkrétně délka týdenní pracovní doby, pak se tato změna promítne i do rozsahu poskytnutí náhrady mzdy nebo platu a poskytnutá náhrady mzdy nebo platu musí poměrně odpovídat pracovní době zaměstnance a musí být přepočtena vzhledem k rozsahu jeho pracovní doby během kalendářního roku.
Zatímco v minulých letech byla náhrada mzdy velkorysá, od letošního roku dochází v závislosti na úpravách zákoníku práce k omezení. Výše náhrady mzdy nebo platu sice dál vychází z průměrného hodinového výdělku zaměstnance, je však nově omezena jednou stočtyřiasedmdesátinou průměrné mzdy v národním hospodářství.
„Náhrada mzdy nebo platu je vyplácena ve výši průměrného výdělku, pro letošní rok však maximálně ve výši 243,90 Kč/hodinu. Pro zaměstnance, jehož stanovená týdenní pracovní doba je 40 hodin, to znamená, že mu ze zákona může být vyplacena náhrada mzdy maximálně ve výši 9 756 Kč,“ upřesňuje Lucie Kubátová. Tato náhrada mzdy nebo platu podléhá odvodům, to znamená, že je z ní odvedeno zdravotní pojištění, sociální pojištění a daň. Zaměstnavatel může vyplatit náhradu mzdy nebo platu s použitím vyššího průměrného výdělku, nárok na refundaci náhrady mzdy nebo platu má ale pouze ve výši, kterou stanovuje zákon.
Zaměstnavatel může od státu mzdu refundovat
Zaměstnavatel, který vyplácí náhradu mzdy nebo platu zaměstnanci, který je uvolněn na akci pro děti a mládež, může požádat o refundaci této náhrady mzdy nebo platu příslušnou Územní správu sociálního zabezpečení.
Pro žádost o refundaci zaměstnavatel využije formulář, který je zveřejněn na stránkách ČSSZ pod tímto odkazem.
Zaměstnavatel je povinen při podání žádosti o refundaci náhrady mzdy nebo platu prokázat a doložit, že splnil skutečnosti a podmínky stanovené zákoníkem práce pro vyplacení této náhrady mzdy nebo platu.
Zde by měl zaměstnavatel dávat pozor, protože pokud tuto povinnost nesplní, může být vyzván k prokázání a doložení těchto skutečností, a to do 8 dnů od vyzvání. Může být stanovena i jiná lhůta. Žádost o úhradu náhrady mzdy je důležité podat nejpozději do 6 kalendářních měsíců po uplynutí kalendářního měsíce, do něhož byla náhrada mzdy nebo platu zúčtována. Pokud zaměstnavatel nezašle žádost včas, nárok na úhradu náhrady mzdy nebo platu zanikne.
