Povodeň může být složitou životní zkouškou nejen pro zaměstnance ale i  zaměstnavatele. Víte, jak její následky řeší zákoník práce? A co dělat, když vám velká voda odnesla účetnictví? Máme pro vás několik tipů a doporučení. Na co máte ze zákona nárok, ať už jako zaměstnavatel, nebo zaměstnanec:

1. Náhrada mzdy při odstraňování následku povodní

Pokud odstraňujete následky povodní na vlastní nemovitosti, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnance:

• Zaměstnavatel vám může poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy, popř. vám může poskytnout též náhradu mzdy nebo platu.
• Také se můžete se zaměstnavatelem dohodnout, že takto zameškanou pracovní dobu napracujete

Jestliže poskytujete pomoc při odstraňování následků povodní na cizím majetku z důvodu všeobecného zájmu:

• Jde o překážku na straně zaměstnance podle §202 ZP a jedná se o omluvené volno bez náhrady mzdy
• Zaměstnavateli je nutné prokázat délku trvání překážek
• Pomoc by neměla být poskytována živelně, ale organizovaně

2. Náhrada mzdy při zničení prostorů pro výkon práce

Povodeň postihla vašeho zaměstnavatele a ten musel přerušit provoz:

• Je nezbytně nutné, aby se vás zaměstnavatel, pokud mu to umožňují podmínky, pokusil převést na jinou práci. Může tak učinit i bez vašeho souhlasu, a to na dobu nezbytně nutnou
• Pokud vás zaměstnavatel nepřevedl na jinou práci, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele a máte nárok na náhradu mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku
• Jestliže zaměstnavatel není postižen povodněmi, ale nemůže v důsledku pozastavení dodávky surovin, energie, vody apod. pokračovat v činnosti jedná se o překážku v práci a náleží vám náhrada mzdy ve výši nejméně 80% průměrného výdělku

3. Zaměstnavatel má z důvodu povodní finanční potíže

Pokud vám zaměstnavatel nevyplácí mzdu v důsledku povodní, můžete využít zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, ve znění pozdějších předpisů. Nebo se obraťte  na příslušný úřad práce podle místa sídla zaměstnavatele, který vám poradí v dalším postupu.

4. Povodeň vám zničila majetek. Máte nárok na nějaké dávky?

Zákon umožňuje poskytnout dávku mimořádné okamžité pomoci. Výše se stanovuje s přihlédnutím k majetku a příjmům, a to vašim nebo společně posuzovaných osob.

• Pomoc může být poskytnuta až do výše patnáctinásobku životního minima jednotlivce, tj maximálně do 51 150 Kč
• Dále máte možnost získat mimořádnou pomoc až do výše konkrétního nákladu s tím, že součet takto poskytnutých dávek nesmí v rámci kalendářního roku překročit desetinásobek životního minima jednotlivce tj. v současné době maximálně  34 100 Kč
• O dávky se žádá na příslušném úřadu práce dle trvalého bydliště dané osoby
• Formuláře k žádosti si můžete stáhnout na webových stránkách http://portal.mpsv.cz/forms  Formuláře pro pomoc v hmotné nouzi – „Žádost o pomoc z důvodu postižení mimořádnou událostí“ nebo „Žádost o mimořádnou okamžitou pomoc“

Jak postupovat když vám velká voda odnese účetnictví?

Co dělat bezprostředně po povodni

Zjistíte-li, že Vám povodeň odnesla účetní doklady nebo vám povodeň či záplava poškodila účetní záznamy, ať již v papírové nebo v elektronické formě, je nutné co nejdříve jednat a neprodleně oznámit zničení/poškození účetních záznamů svému správci daně. V oznámení doporučujeme vylíčit po pravdě všechny skutečnosti a důvody, které vedly k tomu, že nebylo možné zajistit ochranu účetních záznamů, technických prostředků a nosičů před poškozením, jak nařizuje zákon o účetnictví. Na základě tohoto oznámení finanční úřad tyto skutečnosti zpravidla na místě ověří a sepíše protokol o místním šetření nebo úřední záznam, jehož opis Vám předá.

Jak řešit nedostatek peněz na zaplacení daně?

Dalším problémem, který nemusí být sice bezprostředně spojen se zničeným účetnictvím, ale z důvodu velkých vydání z titulu likvidace majetkových škod je poměrně častý, je nedostatek peněz na zaplacení splatné daně nebo záloh. Z titulu chybějících dokladů může být problematické i včasné podání např. měsíčního nebo čtvrtletního přiznání k DPH. Abyste se vyhnuli zákonným sankcím (pokutám a úroku z prodlení), je možné podat žádost o prodloužení lhůty k podání daňového přiznání, nebo žádost o posečkání s placením daně z příjmů nebo o její zaplacení ve splátkách. V případě posečkání s placením daní nebo jejím zaplacením ve splátkách je však nutné počítat s tím, že za tuto dobu se posečkaná částka úročí úrokem z odložené částky, jehož výše je stanovena jako repo sazba zvýšená o sedm procentních bodů tj. v současnosti 7,05 %. S ohledem na lhůty k podání daňových přiznání mohou dále povodněmi či záplavami postižené osoby požádat svého správce daně o prodloužení lhůty k podání daňového přiznání a u záloh pak požádat o jejich zproštění nebo stanovení jinak. Dle tiskové zprávy GFŘ budou povodněmi či záplavami postižené fyzické a právnické osoby osvobozeny od správních poplatků souvisejících s úkony v daňovém řízení. Na základě zmocnění v zákoně může finanční správa na žádost povodněmi či záplavami postižené osoby zcela nebo částečně prominout i daň dědickou, daň darovací a daň z převodu nemovitostí při řešení důsledků živelních pohrom a jiných mimořádných hromadných událostí z důvodu odstranění tvrdosti. Určité zákonné nástroje má i obec, která může při řešení důsledků živelních pohrom zcela nebo částečně osvobodit od daně z nemovitostí na svém území obecně závaznou vyhláškou nemovitosti dotčené živelnou pohromou, a to i za uplynulé zdaňovací období, ale nejdéle na dobu 5 let. Držíme palce, a pokud budete mít k této problematice nějakou otázku, neváhejte se na nás obrátit. Bližší podrobnosti naleznete i v uvedené tiskové zprávě GFŘ ze dne 5. 6. 2013 „Informace daňovým subjektům k řešení důsledků povodní z pohledu daní“  a u svého správce daně.