Stát příliš váhá. Ale s cloudem se není čeho bát.

Veřejná správa a cloud computing jsou dvě věci, které na první pohled nejdou dohromady. V některých ohledech jdou dokonce vysloveně proti sobě. Přesto se ani veřejná správa do budoucna bez cloud computingu neobejde. edním z klíčových dogmat veřejné správy je potřeba mít data a aplikace plně pod kontrolou. Tedy na vlastních počítačích, ve vlastních prostorách a v péči vlastních lidí. S dodržováním vlastních pravidel. Úzce s tím souvisí i představa, že každé nové řešení si musí úřad nejdříve pořídit. Jednorázově zainvestovat do jeho vytvoření a pak jej ve vlastní režii provozovat. Tomu pak obvykle odpovídá i rozdělení finančních prostředků ve veřejné správě. Na jednorázové investiční peníze, které se díky různým operačním programům a strukturálním fondům shánějí relativně nejsnáze. A na provozní finance, kterých dnes v rozpočtech ubývá, a další se shánějí jen těžko. Klasický cloud computing je přitom o přesném opaku. Zákazník, ať již z veřejné, či privátní sféry, nemusí téměř vůbec jednorázově investovat. Nic si jednorázově nepořizuje, a tudíž na to ani nepotřebuje žádné investiční peníze. Místo toho rovnou používá to, co potřebuje, a v takové míře, v jaké to potřebuje. Ovšem platit za to už musí ze svých provozních prostředků. Ano, právě těch, kterých je ve veřejné správě čím dál méně.

Mají se úřady bát cloudu?

Jenže to není zdaleka vše, co musí veřejná správa zvážit. Uživatel cloudu se zbavuje řady nelehkých povinností, které dosud musel řešit sám. Třeba rozhodování, kam konkrétně svá data umístí, jak dimenzuje své servery, jak rychlé přenosové cesty si nechá zřídit nebo jak zajistí nepřetržité napájení, dohled, upgrady, servis nebo zálohování. To vše řeší ve své vlastní režii a na vlastní odpovědnost poskytovatel cloudu. Zákazníci, zejména pokud pochází z veřejné sféry, to ale mohou vnímat nikoli jako výhodu a přednost, ale naopak jako nevýhodu, či dokonce jako riziko. A to právě proto, že jsou tradičně zvyklí mít sami vše pod kontrolou a ve vlastní režii. Když za to nesou odpovědnost. Jak ale potom může jít cloud computing s veřejnou správou dohromady, nebo pro ni být dokonce přímo nutností? Je třeba si uvědomit, že i tyto problémy se dají řešit. Například tím, že zákazník předepíše poskytovateli, jakým způsobem může s jeho daty nakládat. A také ho k tomu smluvně zaváže.

Netřeba dělat věci vícekrát

Cloud computing je ale i o mnoha dalších věcech. Například se vyplácí dělat věci pro větší počet zákazníků najednou, namísto každého zvlášť. A zejména díky možnostem virtualizace i tak, že jednotliví zákazníci o sobě nemusí vůbec vědět. Mohou si naopak myslet, že každý má vše jen a jen pro sebe. Navíc v rozsahu, jaký zákazník právě potřebuje – v dostatečně „nafukovacím“ provedení, aby vyhovovalo při zvyšování i snižování jeho potřeb. Proč by ale na takovýchto výhodách musel vydělávat jen komerční provozovatel? Společná řešení, využívající možností a technologií cloud computingu, může budovat a provozovat také samotná veřejná správa. Kdejaký celek – třeba kraj – nemusí budovat například vlastní datové centrum. Může existovat jedno společné pro celou veřejnou správu. Proč dělat něco víckrát, když by to stačilo udělat jednou, ale zároveň využívat vícekrát? Dobrým příkladem by mohly být třeba základní registry. Podobné je to i s aplikacemi. Každý úřad si nemusí pořizovat stále stejný typ aplikace pro úplně stejné agendy. Například spisovou službu, účetnictví, mzdy a personalistiku. A nemusí každý stále znovu a sám platit za jejich údržbu, správu a nové verze. Opět platí, proč vynakládat stejné peníze vícekrát, když by se daly vynaložit jen jednou? Daly by se sdílet služby, jako jsou třeba Czech Pointy.

První vlaštovky

Cloud computing je především o možnostech, za které vděčíme pokroku v IT technologiích. Je o tom, jak dělat věci efektivněji a levněji, ve větším měřítku a společně pro více zákazníků či uživatelů. Je o sdílení služeb, nákladů a přínosů. Stejně jako o možnosti přenést odpovědnost na někoho, kdo je lépe vybaven, aby svých povinností skutečně dostál. A to včetně bezpečnosti, spolehlivosti a dostupnosti služeb. Nakonec je i o možnosti vynutit si plnění povinností, včetně kvality a dalších parametrů poskytovaných služeb. Záleží na veřejné správě, jak těchto možností využije. Privátní sféra už potenciál cloud computingu docenila a snaží se ho maximálně využít. Veřejná správa je v tom zatím o něco pozadu. Ale i v tuzemsku se již objevují progresivní veřejnosprávní organizace, které si nasazením cloudového řešení uvolňují zdroje pro efektivnější fungování a komunikaci a především pro vyšší úroveň poskytovaných veřejných služeb. Příkladem za všechny může být město Milevsko, kde začali využívat služby Microsoft Office 365 (mimochodem případovou studii na tuto implementaci ocenila i samotná společnost Microsoft). A dá se očekávat, že budou přibývat další. Ekonomická situace a klesající objem financí se postarají, aby i veřejná správa přišla na chuť možnostem, které cloud computing skýtá. Ostatně jinou možnost ani nemá.

Autor: Jiří Peterka, Hospodářské noviny (redakčně upraveno)