Finanční due diligence a zajíc v pytli
23.03.2015
Již od malička slýcháváme, že není dobré kupovat zajíce v pytli. Při transakcích, ve kterých jde o koupi podniku, tedy rozhodně ne o málo, se naštěstí obvykle pytel i zajíc dobře prozkoumá a teprve poté se nakupuje.
Finanční due diligence je mezi kupujícím a prodávajícím předem domluvená prověrka zaměřená na účetní a ekonomické aspekty společnosti, kterou klient zvažuje koupit. V rámci této kontroly se obvykle objeví rizika (a to i u auditovaných firem), jež se buď dají ošetřit ještě před samotnou realizací transakce, nebo se volí mezi slevou z kupní ceny a poskytnutím záruk prodávajícím kupujícímu. Samozřejmě lze provádět due diligence také na popud prodávajícího a informace se poté prezentují potenciálním kupujícím. V některých případech se stává, že o plánované transakci má informaci pouze nejužší vedení jak na straně kupujícího, tak na straně prodávajícího. Poradce toto plně respektuje a primárně se zaměřuje na dokumenty připravené v data roomu (obvykle virtuálním) a se svými dotazy se poté obrací pouze na určenou kontaktní osobu. Klient bývá o průběhu due diligence pravidelně informován (např. jednou týdně). Má tak možnost zasáhnout do průběhu kontroly a případně nechat prověřit některé aspekty podrobněji.
Mezi nejzávažnější nálezy finančního due diligence lze např. zařadit:
- Nezaznamenání (potenciálního) závazku (např. plynoucího ze soudního sporu)
- Nedobytné pohledávky značné hodnoty
- Neplnění zákonných povinností
- Závislost cílové společnosti na jednom (či několika málo) zákaznících
- Pomaluobrátkové zásoby atp.