Využíváte ke svému financování cizí zdroje a odečítáte si od základu daně z příjmů právnických osob finanční výdaje?

Pokud ano, doporučujeme se v dostatečném předstihu seznámit s návrhem novely zákona o daních z příjmů, která je nyní před 2. čtením v poslanecké sněmovně, neboť se díky implementaci EU směrnice ATAD (o které jsme psali již v našem srpnovém newsletteru) chystá významné zpřísnění pravidel nízké kapitalizace, resp. jejich rozšíření. Rozšíření spočívá v tom, že nově se bude tato úprava aplikovat také na finanční výdaje od nespojených osob. Testování bude probíhat vedle současných pravidel tak, že se nejdříve vyloučí výpůjční výdaje neuznané na základě současných pravidel nízké kapitalizace, dále nezaplacené úroky placené fyzickým osobám, úroky související s držbou podílu apod., a až na dnes daňově uznatelné úroky se dále aplikuje postup pro tzv. nadměrné výpůjční výdaje stanovené ve směrnici. Tento postup bude spočívat v tom, že společnost nejdříve určí nadměrné výpůjční výdaje a porovná je s limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů, kterým je vyšší z částek a) 30 % daňového zisku před úroky, zdaněním a odpisy (dále jen „30 % EBITDA“), nebo b) 80 mil. Kč. Pokud tedy společnost bude mít nadměrné výpůjční výdaje pod 80 mil. Kč anebo její limit vypočtený jako 30 % EBITDA bude vyšší než její nadměrné výpůjční výdaje, k žádné úpravě základu daně proti současné právní úpravě nedojde. Problém je ale v tom, že hodnotu EBITDA bude možné zjistit až po hrubém sestavení daňového přiznání, tj. až když bude poplatník znát hodnotu ř. 200 daňového přiznání, který bude dále korigovat o samostatný základ daně, základy daně vybírané srážkou, daňové odpisy, nadměrné výpůjční výdaje apod. Další úskalí shledáváme v samotné definici nadměrných výpůjčních výdajů, které nebude možné dle našeho názoru jednoznačně na první pohled vyčíst např. z obratové předvahy. Nadměrnými výpůjčními výdaji se budou rozumět výpůjční výdaje po odečtu daňově neuznatelných finančních výdajů podle jiných ustanovení zákona a po odečtu zdanitelných výpůjčních příjmů. Kámen úrazu bude ale představovat definice vlastních výpůjčních výdajů, neboť se nebude jednat pouze o finanční výdaje (klasické úroky z úvěrů a zápůjček) od spojených osob, ale o veškeré finanční výdaje včetně bankovního financování, výdajů z jiných nástrojů dluhového financování např. z dluhopisů, dále pomyslný úrok v rámci derivátu a výdaje s derivátem související, úrok z finančního leasingu a obdobné výdaje k těmto výdajům. Vedle toho se do výpočtu budou zahrnovat i výdaje v podobě kurzového rozdílu souvisejícího se závazkem z financování i úrok, který je součástí ocenění majetku podle předpisů upravujících účetnictví. U posledně zmiňovaného úroku se však podle přechodných ustanovení, aby to nebylo tak jednoduché, bude počítat jen úrok, který je součástí ocenění majetku uvedeného do užívání po 17.6.2016. Výsledkem pak bude buďto uznání těchto směrnicí upravených dluhových nákladů v plné výši anebo zvýšení základu daně v aktuálním zdaňovacím období o rozdíl přesahující shora uvedený limit. Pozitivní je, že pokud se v následujícím zdaňovacím období nadměrné výpůjční výdaje dostanou pod limit uznatelnosti těchto výdajů v daném roce (tj. pod 80 mil. Kč anebo 30 % EBITDA, podle toho která z částek je vyšší), bude možné v tomto období do výše částky, o kterou byl základ daně dříve zvýšen, základ daně zase snížit. Snížení základu daně však bude možné v daném roce maximálně do výše kladného rozdílu mezi limitem uznatelnosti těchto výdajů a těmito výdaji za dané období. Zákon současně neobsahuje časové omezení, do kdy bude možné tuto kompenzaci provádět, pouze je navrženo, že možnost snížení základu daně nepřechází na právního nástupce. Z výše uvedených pravidel budou mít výjimky pouze taxativně vyjmenované daňové subjekty, jejichž činnost spočívá ve specifickém nakládání s dluhovým financováním (jako např. banky, obchodníci s cennými papíry, pojišťovny, penzijní fondy apod.), plus se uvedené omezení nebude vztahovat na společnosti, kde je omezené riziko vyhýbání se daňovým povinnostem a tím jsou společnosti, které nejsou součástí žádné skupiny, nemají stálé provozovny ani nemají povinnost konsolidace. Pokud potřebujete s daňovou optimalizací poradit, nebo cokoli probrat, napište nám. Rádi vám pomůžeme!