„Válečná daň“ na dohled

Již v první polovině roku započala celoevropská diskuse nad možností zavedení dočasného zdanění neočekávaných zisků, a to v souvislosti s globální situací posledních měsíců, především s probíhající válkou na Ukrajině. V mnohých členských státech nyní probíhá implementace tohoto zdanění. Nejinak je tomu v České republice.

Windfall tax

Ve čtvrtek 6. října představil ministr financí základní rámec novely zákona o daních z příjmů zavádějící mimořádnou daň z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax. Vláda vynaloží veškeré úsilí, aby k účinnosti této novely došlo před 1. lednem 2023, a to buďto v rámci pozměňovacího návrhu k daňovému balíčku, který je aktuálně před druhým čtením v poslanecké sněmovně, či formou samostatné novely zákona o daních z příjmů.

Tato dočasná mimořádná daň by měla platit od roku 2023 do roku 2025. Podstatou nově avizované daně je 60% daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk, který by měl být stanoven porovnáním základu daně za aktuální rok s průměrem historických základů daně za období 2018–2021; tento průměr se pro účely porovnání navýší o 20 %.

Koho se bude týkat?

Zdaleka se však nebude týkat všech plátců daně z příjmů. Windfall tax je cílená na mimořádně ziskové velké společnosti podnikající v následujících ekonomických odvětvích:

• Těžba a úprava černého uhlí;
• Těžba ropy a zemního plynu;
• Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů;
• Výroba, přenos a rozvod elektřiny;
• Výroba plynu; rozvod plynných paliv prostřednictvím sítí;
• Velkoobchod s kapalnými palivy a příbuznými výrobky;
• Velkoobchod s plynnými palivy a příbuznými výrobky;
• Potrubní doprava ropovodem;
• Potrubní doprava plynovodem;
• Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financování, jde-li o poplatníka, který je bankou (s výjimkou centrální banky).

Pro společnosti působící v oblasti energetiky platí, že budou podléhat windfall tax, pokud jsou součástí holdingu s ročními příjmy z rozhodných činností přesahujícími 2 mld. Kč ročně. V bankovním sektoru pak bude platit příjmový test ve výši 6 mld. Kč. Daň z neočekávaných zisků bude spravovat Specializovaný finanční úřad.

S ohledem na očekávanou účinnost novely by měly tyto subjekty platit uvedené 60% navýšení daně z příjmů (navíc ke standardní 19% dani z příjmů právnických osob) od roku 2023. Kritéria příjmových testů je však třeba posoudit již za rok 2022. Při jejich splnění budou muset dotčené společnosti provést kalkulaci dle svých výsledků za rok 2022 a již v průběhu roku 2023 začít platit čtvrtletní zálohy na windfall tax.

Na své čtvrteční tiskové konferenci zároveň ministr financí zmínil plánovanou novelu energetického zákona zohledňující evropské cenové stropy energetiky. Díky těmto dvěma nově zavedeným institutům očekává ministerstvo financí další výnos státního rozpočtu ve výši 100 mld. Kč. Ačkoli se nově zavedená windfall tax bude bezprostředně týkat nevelkého počtu daňových subjektů, mělo by jít dle představitelů velkého množství evropských vlád, včetně té české, o účinný nástroj pro řešení vysokých cen energií v rámci ekonomiky.