Novela daňového řádu nakonec neschválena, chyběly tři hlasy

Navrhované změny v daňovém řádu jsme vám přiblížili na našem předvánočním semináři na téma Daňové a účetní novinky, konaného dne 11. prosince 2019. Novelu vláda předložila poslanecké sněmovně dne 28. srpna 2019 a od té doby byla postupně projednávána a doplňována o mnoho pozměňovacích návrhů. Poslední z nich, navržené Senátem, byly doručeny Poslanecké sněmovně dne 19. března 2020 a patřilo mezi ně např. zrušení nechvalně známého prodloužení lhůty pro vrácení nadměrného odpočtu u DPH z 30 na 45 dnů. Poslanecká sněmovna však senátní verzi novely odmítla a následně dne 22. dubna 2020 hlasovala pro svou původní verzi, přičemž bylo potřeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců (101). Souhlas pro návrh ale vyslovilo pouze 98 z nich (poslanci z hnutí ANO, ČSSD a KSČM) a tím přišly vniveč veškeré navrhované změny.

Novela obsahovala poměrně velké množství změn, níže pro vás shrnujeme ty nejdůležitější

a) MOJE daně

Hlavním a pravděpodobně nejvíce propagovaným bodem novely byl projekt MOJE daně, který měl být „cestou k MOderní a JEdnoduché on-line komunikaci s finančním úřadem z pohodlí domova při řešení Vašich daňových povinností“. Co si pod tím konkrétně představit? Reálně mělo jít především o rozšíření možnosti podání daňových tvrzení (daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování) pomocí již existující daňové informační schránky (DIS). Poplatník měl mít dále možnost získávat z DIS informace shromažďované v jeho spisu a vybrané informace o svých právech a povinnostech. Nutno dodat, že důvodová zpráva k této novele nekonkretizovala, o jaké „vybrané“ informace se mělo jednat, ani kdy by tyto informace měly být v DIS dostupné.

b) Podpora elektronizace

Neméně důležitým bodem novely byla podpora elektronizace, jejímž cílem bylo především motivovat daňové poplatníky k využívání elektronických prostředků a tím zjednodušit administrativu při komunikaci se správcem daně. Do této oblasti lze zařadit např.:
  1. Prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání k daním z příjmů o 1 měsíc u poplatníka, který nemá zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož daňové přiznání nezpracovává a nepodává advokát nebo daňový poradce
  2. Povinnost pro správce vrátit vratitelný přeplatek do 15 dnů, namísto nynějších 30 dnů, ode dne obdržení žádostí o vrácení vratitelného přeplatku, pokud byla žádost podána elektronicky.

c) Lhůta pro vrácení nadměrných odpočtů u DPH

Nenápadným a samozřejmě mediálně nepropagovaným návrhem měla být novela § 140 daňového řádu. Nová textace paragrafu „Za den doručení platebního výměru daňovému subjektu se považuje poslední den patnáctý den po posledním dni lhůty pro podání daňové přiznání…“ měla za následek mj. posunutí lhůty pro vrácení nadměrného odpočtu o 15 dní, tedy na 45 dnů, jak je uvedeno v úvodním odstavci. Ministerstvo financí argumentovalo, že změna tohoto ustanovení je nutná, aby správce daně mohl kvalitně provádět svou kontrolní činnost.

d) Záloha na daňový odpočet

Naopak pozitivní změnou měla být záloha na daňový odpočet u DPH, kdy správce daně by byl povinen vyplatit plátci DPH tu část nadměrného odpočtu, kterou neprověřuje. Toto ustanovení bylo navrženo na základě nálezu Ústavního soudu, který na konci února 2019 konstatoval, že v případě zadržování nesporné částky nadměrného odpočtu DPH správcem daně jde o porušení vlastnického práva. Lze usuzovat, že projekt MOJE daně a celková novelizace daňového řádu nejsou u svého konce jen kvůli nedostatku poslaneckých hlasů, což potvrzují i slova ministryně financí Aleny Schillerové: „Možnost elektronické komunikace je důležitá. Proto novelu v kompromisním znění předložím znovu. Pokud opozici leží digitalizace opravdu na srdci, zavedení on-line FÚ podpoří.“. Teď už zbývá jen čekat, v jaké podobě se novela opět objeví v Poslanecké sněmovně, a zda se „kompromisní“ návrh bude zamlouvat i Senátu, což by mírně urychlilo legislativní proces projednávání návrhu novely.
Autoři

Tomáš Livora

Manager
Zobrazit detail