Neuložení účetní závěrky do Sbírky listin jako hrozba zrušení společnosti

Každá společnost má ze zákona povinnost zveřejňovat předepsané dokumenty ve Sbírce listin vedené pro každou společnost rejstříkovým soudem. Povinně zveřejňovanými dokumenty jsou také zakladatelské dokumenty, účetní závěrky, výroční zprávy a zprávy o vztazích. Tato povinnost existuje již od 90.let minulého století. Od roku 2014 je účinný zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, který obsahuje úpravu fungování veřejných rejstříků pro tyto osoby a průběh rejstříkového řízení. V současnosti by mohla přinést změnu novela zákona o obchodních korporacích, jejímž účelem je řešení rizik souvisejících s možným podvodným jednáním neaktivních společností. Podle ministerstva spravedlnosti jsou tyto společnosti potenciálně zneužitelné pro podvodná jednání jiných subjektů, zejména pak pro daňové podvody. Odhaduje se, že povinnost zveřejňování výše zmíněných dokumentů neplní, alespoň částečně, více než polovina společností. Kontrolovat, zda společnosti plní svoji zákonnou povinnost, by měly rejstříkové soudy. Společnostem, které neuposlechnou výzvu soudu k doplnění dokumentů, může soud v současnosti uložit pokutu až do výše 100 tisíc korun a v krajních případech může být společnost zrušena s likvidací. Novela zákona o obchodních korporacích, která by mohla být platná od roku 2020, přináší změnu spočívající v přísnějším a zároveň efektivnějším sankcionování společností, které své zákonné povinnosti týkající se ukládání dokumentů do Sbírky listin dlouhodobě neplní. Týká se obchodních korporací, které nevyvíjí ekonomickou aktivitu a existují často jen formálně. Novela by měla eliminovat existenci takovýchto neaktivních společností, respektive výrazně snížit jejich počet. Obchodní korporace by nově bylo možné zrušit i bez likvidace v případě, že do Sbírky listin nezaloží účetní závěrky za dvě po sobě jdoucí účetní období a zároveň bude taková společnost nekontaktní. Tzn., že jí nebude možné žádným způsobem doručit výzvu ke splnění povinnosti, tj. v sídle společnosti se nebude nezdržovat žádná osoba oprávněná k převzetí písemností. V případě, že budou splněny tyto dvě podmínky, rejstříkový soud bude moci zahájit řízení o zrušení obchodní korporace a tento údaj zapíše do obchodního rejstříku. Jestliže do 6 měsíců nevyjde najevo, že společnost vlastní majetek, který postačuje na úhradu nákladů likvidace, rozhodne o zrušení společnosti bez likvidace. V opačném případě rozhodne o zrušení s likvidací. Pokud by tato novela prošla legislativním procesem, bylo by teoreticky možné rušit neaktivní společnosti relativně jednoduše. K hromadnému rušení ale ze strany soudů pravděpodobně nedojde. Soudy stále nemají dostatečnou kapacitu na odhalování těchto nedostatků a reagují většinou na podněty od účastníků řízení, státních zástupců, policistů a úředníků. Neváhejte nás kontaktovat, rádi Vám pomůžeme a poradíme se Sbírkou listin i s účetní závěrkou.