Prázdniny jsou v plném proudu a je vhodné si připomenout pravidla čerpání dovolené, a to především té loňské.
V praxi se zcela běžně setkáváme s tím, a to zejména u manažerských pozic, obchodních zástupců aj., že není v možnostech zaměstnavatele poskytnout těmto zaměstnancům natolik dlouhou dovolenou, aby si vyčerpali svoji aktuální, případně i loňskou dovolenou.
Shrnuli jsme pro vás pravidla, kterými bychom se měli řídit v případě řádného čerpání
Není-li čerpání dovolené (nebo části dovolené) určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, získává zaměstnanec právo určit si čerpání dovolené sám. Čerpání dovolené musí zaměstnavateli písemně oznámit alespoň 14 dnů předem, pokud se s ním nedohodnete na jiné době oznámení.
Za určení čerpání dovolené zaměstnavatelem je ale třeba považovat i to, jestliže vám určí čerpání do 30. 6. následujícího kalendářního roku, i když k čerpání dovolené na základě tohoto určení má dojít až po tomto datu, např. v době prázdnin nebo kolem vánočních svátků atp. Rozhodující je, zda do 30. 6. následujícího roku zaměstnavatel určil čerpání dovolené, nikoliv termín, na který bylo čerpání dovolené určeno.
Zjednodušeně řečeno, každý zaměstnanec má dle zákona možnost si vybrat alespoň 20 dní dovolené za rok. Součástí tohoto nároku samozřejmě může být i dovolená loňská. Ideálním stavem je, pokud zaměstnanec čerpá 14 dní dovolené v kuse, tj. 10 pracovní dní, pokud to režim firmy umožňuje. V případě čerpání dovolené pouze po dnech vzniká riziko nedostatečného odpočinku, a s tím související pravděpodobný vznik pracovních úrazů, za které může nést odpovědnost zaměstnavatel, právě z důvodu porušení zákoníku práce.
I nadále pak platí pravidlo, že do dalšího roku lze převést veškerou stávající dovolenou bez omezení.
Odlišná situace nastává při skončení pracovního poměru
Zaměstnanec, který si v důsledku ukončení zaměstnání nestihl vyčerpat dovolenou, na kterou mu vzniklo právo, má nárok na její proplacení, ostatně je to také jediný důvod, kdy ji může zaměstnavatel proplatit bez jejího faktického čerpání, a to ve smyslu
ust. § 222 odst. 2 zákoníku práce: Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě ukončení pracovního poměru.
Naopak, pokud dojde k překročení nároku na dovolenou v případě skončení pracovního poměru, tak má zaměstnavatel zákonné právo na sražení částky odpovídající přečerpaným dnům dovolené.
Pro zajímavost uvádíme zákonný nárok dovolené ve vybraných zemí světa.
Rádi vám pomůžeme a poradíme s vaší mzdovou agendou. Pokud zvažujete outsourcing mezd, neváhejte se na nás obrátit!