Na začátku roku zaměstnancům plošně přidala každá třetí firma, zaměstnanci tlačí na druhé zvýšení mezd jako loni

Malým a středně velkým podnikům chybí strategie kompenzace rostoucích životních nákladů, přesto se snaží uhasit požár v peněženkách svých zaměstnanců a vyjít jim vstříc v době rostoucích životních nákladů. Hned ve dvou ze tří českých firem proto svým kolegům na začátku letošního roku přidávali. V polovině z nich na základě osobního nebo týmového výkonu, ve druhé pak rovnou plošně. Lednové změny na pásce byly pro některé zaměstnance dokonce už druhým navýšením za uplynulých dvanáct měsíců.

VÝSLEDKY DRUHÉHO PRŮZKUMU KE STAŽENÍ

Firmy dodržely slovo, přidávalo se podle plánu

„Je zřejmé, že firmy často dohánějí nejen inflaci, ale také předchozí resty. K plošnému navýšení mezd se začátkem roku proto nejčastěji docházelo v průmyslu, který dlouhodobě bojuje s odlivem zaměstnanců do mzdově perspektivnějších sektorů i s jejich stárnutím, a tak zde plošně přidávalo dokonce 70 % firem. Naopak lidé v segmentu IT, kde je v oblasti mzdové politiky dlouhodobě vysoká konkurence, se v letošním roce navýšení mzdy překvapivě vůbec nedočkali,“ komentuje výsledky průzkumu, do kterého se zapojilo 176 tuzemských firem, řídící partnerka RSM Monika Marečková.

Poměrně vypovídající je srovnání plánů na navyšování mezd z konce loňského roku. Z průzkumu totiž vyplynulo, že naprostá většina z nich dodržela své slovo a mzdy skutečně navýšila tak, jak na konci podzimu 2022 oznamovala. 31 % nerozhodnutých firem se pak rozdělilo do dvou skupin – 16 % firem nakonec s novým rokem mzdy nenavýšilo, 15 % naopak zvyšovalo nadprůměrně – mezi 5 až 10 %.

„Tato skutečnost dobře ilustruje velké rozdíly mezi odvětvími a rozevírající se nůžky v rámci české ekonomiky. Na jedné straně tu máme firmy, které od nového roku dokázaly stabilizovat situaci, na straně druhé ty, které i nadále pokračují v úsporném módu,“ všímá si Monika Marečková.

Růst nestačí potřebám ani očekáváním lidí, firmy stojí před rozhodnutím, zda přidat podruhé

Zatímco spotřebitelské ceny v lednu meziročně vzrostly o 17,5 procenta, čeští zaměstnanci si mohou o srovnatelném přilepšení nechat jen zdát. Růstu mzdy o více než desetinu se dočkala pouhá 3 procenta z nich a navyšování se nejčastěji pohybovalo mezi 5 a 10 procenty. A zaměstnancům, kteří by nejraději kompenzovali nárůstem mzdy zvýšení životních nákladů, to nestačí. 70 % firem se shoduje, že je i nadále vystavena tlaku na další zvýšení mezd – a ne nikterak malému.

Celých 24 % zaměstnanců totiž očekává zvýšení mzdy o více než 10 %, 32 % by pak uvítala nárůst mezi 5 – 10 procenty. Což je pochopitelně zcela mimo možnosti většiny firem. S druhým navýšením mezd v průběhu roku ostatně spíše nepočítá nadpoloviční většina oslovených firem. Pouze 16 % to má jako součást svého mzdového plánu.

„S dalším zvyšováním mezd počítají spíše firmy ze specifických odvětí, často ty, které v loňském roce nemohly přidat dostatečně – tedy například automotive nebo strojírenský sektor,“ komentuje Monika Marečková. „A své lidi si zároveň chtějí udržet kreativní a manažerské obory, kterým se naopak daří – tedy především z oblasti finančnictví, marketingu a reklamy nebo poradenství a consultingu. S alespoň částečnou valorizací pak počítají také dopravní a logistické firmy.“

Firmy jsou opatrnější, nepřidávají, když na to nemají

Výrazným způsobem se také změnil přístup k finančnímu plánování. Zatím co v loňském roce velká část firem navyšovala mzdy, přestože je nedokázala pokrýt z vlastních tržeb, nyní jsou podnikatelé výrazně opatrnější. 57 % firem zmínilo, že vyšší mzdy pokryje z tržeb zcela, 12 % pak alespoň z části. Do vlastních zisků bude muset sáhnout 9 % podnikatelů, kteří většinu mzdy nemají jak pokrýt, a 8 % firem pak mzdy „zadotuje“ alespoň částečně.

„To je zásadní změna oproti loňskému roku a buďme za ni rádi.  Mzdy a s tím související odvody tvoří v mnoha firmách významnou část nákladů a jejich slepé navyšování jen na základě údajů o inflaci nebo tlaku zaměstnanců by mohlo firmy velice rychle přivést do problémů,“ zmiňuje Monika Marečková. „Zároveň tyto hodnoty napovídají, že firmy dokázaly optimalizovat příjmovou a výdajovou stránku – částečně pravděpodobně propouštěním, tlakem na efektivitu a více často pak zdražením svých služeb.“

Firmy samy neví, co bude dál, řeší i solidární element

A jakou mzdovou strategii budou firmy volit pro následující neklidné měsíce? Čtvrtina respondentů přiznává, že valorizace se bude odvíjet od celkové strategie globálního vlastníka nebo skupiny. 24 % pak zatím žádnou strategii nemá. V 17 % případů pak firmy počítají s rozvojem benefitů jako kompenzace nižšího růstu mezd. 14 % pak bude energii věnovat hlavně solidárním programům pro ty nejnižší příjmové skupiny.

VÝSLEDKY DRUHÉHO PRŮZKUMU KE STAŽENÍ