Zaměstnanecké akcie a opce od 1.1.2024 v daních a pojistném
Spolu s konsolidačním balíčkem od 1. 1. 2024 nabyla účinnosti i drobná novela zákona o daních z příjmů, která jde tak trochu proti proudu, neboť zavádí další výjimku, a tou je odklad okamžiku zdanění příjmů v rámci tzv. zaměstnaneckých akciových a opčních plánů (ESOP, ESPP). V konsolidačním balíčku však zcela chyběla úprava těchto programů v oblasti sociálního a zdravotního pojištění.
Cílem těchto zaměstnaneckých opčních programů je motivovat klíčové zaměstnance na úspěchu společnosti tím, že dostanou anebo mají možnost koupit za zvýhodněnou cenu např. akcie své společnosti anebo zahraniční mateřské společnosti či jiné společnosti ze skupiny. Tento benefit využívaly především velké nadnárodní společnosti, ale v poslední době je hitem zejména u start-upů, které tím slibují svým zaměstnancům možnost výrazně se podílet na budoucím růstu a nárůstu hodnoty společnosti.
Velkému rozšíření těchto programů u nás ale bránila až dosud daňová legislativa, která neznala výjimky a tzv. nepeněžní příjem, který vzniká, když zaměstnanec získá akcii za zvýhodněnou cenu, ihned dodaňovala. U opcí pak k dodanění docházelo sice až okamžikem uplatnění opce, ale z hlediska hodnoty a motivace šlo také o zdanění v podstatě na samém začátku.
Zákon č. 462/2023 Sb. je tak první vlaštovkou v tom, že zavedl odklad zdanění až na zákonem stanovené okamžiky jako např. na okamžik převodu akcie, okamžik výměny akcie či opce, okamžik vstupu do likvidace, změny rezidenství, nebo uplynutí 10 let ode dne nabytí akcie nebo opce anebo okamžik uplatnění opce.
U posledního okamžiku (uplatnění opce) se tedy zdá, že nedošlo podle zákonného znění ke změně, nicméně v kuloárech se hovoří o tom, že opcemi se v zákoně rozumí jen tzv. převoditelné opce a nikoli nepřevoditelné opce a opční práva, které jsou u nás většinou zaměstnavateli poskytovány. Pokud tedy odmyslíme od toho, že záměr zákonodárce není vyjádřen v zákoně zcela přesně, tak k odložení zdanění většiny zaměstnaneckých opcí skutečně dojde, protože tím rozhodným okamžikem bude nabytí akcie anebo podílu, který se odkládá až na max 10 let ode dne nabytí akcie.
Výše zdanitelného příjmu zůstává vymezena stejně tj. jako rozdíl mezi tržní (obvyklou) cenou v okamžiku nabytí akcie anebo dle MF převoditelné opce a cenou za kterou zaměstnanec tuto akcii anebo opci skutečně nabyl. Protože se k porovnání bere tržní cena ke dni nabytí a nikoli k okamžiku dodanění, tak může nastat i případ, že tržní cena od okamžiku nabytí k okamžiku dodanění (např. okamžik prodeje zaměstnancem), v mezidobí klesne. V případě poklesu ceny akcie se tak dodaňovaný nepeněžní příjem sníží o rozdíl tržních cen zvýšený v mezidobí o případně zaplacené podíly na zisku, vypořádací podíly, vrácená emisní ážia, příplatky a podobná plnění, která mezitím zaměstnanec získal. V případě, že dojde ke zvýšení ceny akcie, dodaní se nepeněžní příjem počítaný z původní tržní ceny akcie k okamžiku nabytí akcie tzn. jako tomu bylo do 31. 12. 2023 (jen dojde o odložení okamžiku zdanění).
Bohužel na uvedenou novelu nebyly při jejím přijetí navázané předpisy upravující sociální a zdravotní pojištění. Toto se ale chystá napravit, protože se v současné době v souvislosti se změnami dohod o provedení práce od 1. 7. 2024 navrhují i úpravy zákonů o pojistném na sociální zabezpečení a na veřejné zdravotní pojištění, ve kterých se shodně odkládají okamžiky dodanění i pro pojistné v návaznosti na daň z příjmů. Nicméně v pojistných zákonech prozatím chybí úprava, která je v zákoně o daních z příjmů v případě poklesu tržních cen od nabytí do okamžiku zdanění. V případě poklesu hodnoty akcií se tak bude rozcházet základ daně a vyměřovací základ pro odvody pojistného. Podle důvodové zprávy se k poklesu nepřihlíží, protože „se nejedná o příjem zúčtovaný zaměstnavatelem v nové výši“.
Další nedokonalostí uvedené úpravy je absence bližších přechodných ustanovení, tj. například není jasné, zda se odložení zdanění bude aplikovat pouze u podílů a opcí nabytých po 1. 1. 2024.
Připomínáme, že touto novelou se nemění princip, že zaměstnanec zdaňuje zaměstnanecké akcie zpravidla dvakrát – poprvé jako příjem ze závislé činnosti při pořízení podílu (bezúplatně nebo za nižší cenu) a znovu při prodeji podílu jako tzv. ostatní příjem, pokud se nejedná o příjem od daně osvobozený (prodej po 3 letech od nabytí akcií anebo 5 letech u podílu).
Závěrem si dovolujeme poznamenat, že ačkoli jde o zcela pozitivní změnu, pravděpodobně nás budou čekat ještě další úpravy v podobě rozšíření úlev, pokud se je podaří prosadit ve formě navrhované např. startupovými firmami.
Pokud máte opční program ve Vaší firmě již zaveden anebo se jej chystáte teprve zavést, neváhejte se na nás obrátit.
