Konec předmětu podnikání ‘‘výroba, obchod a služby neuvedené v příloze 1 až 3‘‘

Dne 12. 5. 2021 vydal Nejvyšší soud ČR pod sp. zn. 27 Cdo 3549/2020 převratné usnesení, které přineslo výraznou změnu do dosavadní praxe v souvislosti se stanovením předmětu podnikání společnosti.

V zakladatelských dokumentech společností nově nebude možné uvádět jako předmět podnikání pouze „výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, takové vymezení totiž není podle NS dostatečně určité a bude nutné přesně vymezit nejméně jeden z 81 konkrétních oborů spadajících pod živnost volnou.

Tato změna se dle statistik dotkne až 89 % všech společností s ručením omezeným a až 81 % všech akciových společností a způsobila značný chaos.

V dnešním článku bychom vás rádi blíže seznámili s tímto přelomovým rozhodnutím a upozornili vás na to, čemu je třeba věnovat pozornost.

NS sp. zn. 27 Cdo 3549/2020

[1] Ujednání stanov, podle něhož je předmětem podnikání společnosti výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona nesplňuje požadavek určitosti, neboť z něj není zjevné, co je předmětem podnikání dané společnosti, a odpovídajícího výsledku se nelze dobrat ani výkladem. Takové ujednání je proto z důvodu neurčitosti jeho obsahu zdánlivé (§ 553 o. z.) a nepřihlíží se k němu (§ 554 o. z.). Na jeho základě tudíž není možné předmět podnikání do obchodního rejstříku zapsat.

[2] Žádná rozumná osoba v postavení společníka či člena obchodní korporace nemůže z takového ujednání usuzovat, že vůlí společníků bylo podnikat ve všech výslovně vypočtených činnostech označených v této příloze, a tedy se sjednává, že předmětem podnikání bude předem nevymezený okruh činností.

[3] Je-li ve společenské smlouvě uveden a případně i do obchodního rejstříku zapsán jako předmět podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, odporuje tento zápis § 25 odst. 1 písm. b) z. v. r. a je třeba zjednat nápravu postupem podle § 9 odst. 1 z. v. r.

Zdůvodnění rozhodnutí

Až doposud bylo vymezení konkrétního předmětu podnikání ponecháno na volbě jednatele společnosti. Značné množství společností proto ve svých zakladatelských dokumentech uvádí k předmětu podnikání pouze ‘‘výroba, obchod a služby neuvedené v příloze 1 až 3‘‘. Takové právní jednání ale nyní Nejvyšší soud pro svou neurčitost a nesrozumitelnost obsahu označil za zdánlivé dle § 553 zákona č. 89/2012. Takto vymezený předmět podnikání by tedy do obchodního rejstříku neměl být vůbec zapsán.

Nejvyšší soud tak zařadil určení předmětu podnikání do kompetence valné hromady společnosti.

Pod živnost volnou aktuálně spadá 81 oborů, což je velice široká škála činností a není možné s jasností určit, čím se společnost doopravdy zabývá. Nově tedy bude potřeba konkrétně vymezit obor činnosti spadající pod živnost volnou a tento údaj mít správně zapsaný jak v zakladatelských dokumentech, tak propsaný v obchodním rejstříku.
Cílem této změny dle Nejvyššího soudu ČR je, aby bylo vždy jednoznačné a ihned patrné, v čem každá společnost podniká. Rozsudek se však netýká označení živností v živnostenském rejstříku.

Jaké kroky je třeba podniknout?

Podřídit se novému rozhodnutí NS bude nutné bez zbytečného odkladu. Máte-li v zakladatelské listině či společenské smlouvě nebo stanovách předmět podnikání vymezen jako „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ musíte dle rozhodnutí Nejvyššího soudu tato ustanovení změnit a přesně specifikovat jakými činnostmi se vaše společnost zabývá. Okamžitě by měly učinit nápravu zejména společnosti, které mají tento předmět podnikání uveden jako jediný. Na místě je tedy svolat valnou hromadu a zajistit změnu zakladatelské listiny, stanov, či společenské smlouvy a následně provést změnu údajů v obchodním rejstříku.

Sankce

Proč je nutné reagovat na tuto změnu bez prodlení? Rejstříkový soud může totiž vaši společnost vyzvat k nápravě (tedy ke změně předmětu činnosti), přičemž pokud ve stanovené lhůtě ke zjednání nápravy nedojde, může soud i bez návrhu rozhodnout o zrušení společnosti s likvidací. Vedle toho vám může soud uložit pořádkovou pokutu do 100 tis. Kč.

Zároveň se takové jednání statutárního orgánu může posuzovat jako porušení péče řádného hospodáře a statutární orgán pak může nést odpovědnost za případné škody.

S čím pomůžeme

Oddělení Corporate Services již řadu let pomáhá svým klientům správně a včas reagovat na dynamické změny, ke kterým v oblasti korporátního práva neustále dochází. Rádi za vás kompletně vyřídíme celý proces od organizace valné hromady až po zápis změny předmětu podnikání do obchodního rejstříku.

S naší asistencí ušetříte nejen svůj čas, ale můžete se zároveň spolehnout, že vaše společnost je v souladu s novým rozhodnutím NS.