I zarputilí změnili názor. Svým lidem letos nepřidala jen třetina firem.
Finanční situace domácností a napjatý trh práce udělaly s míněním firem své. Vyšší mzdy se dočkali lidé u 66 % zaměstnavatelů – dokonce i v případech, které podnik nedokázal pokrýt ze svých tržeb. Ve výhledu na příští rok už jsou ale čeští manažeři smířlivější. Zaměstnancům přilepšit chtějí, počítají ale s tím, že míra navýšení nebude ani zdaleka stačit očekáváním. A jak vyplývá z průzkumu poradenské společnosti RSM, v každé desáté firmě nezbývá než konstatovat, že někteří zaměstnanci nespokojení s růstem svého ohodnocení pravděpodobně odejdou.
České firmy vstupovaly do roku 2023 rozděleny na dvě poloviny. Ta první byla připravena se postavit na stranu svých zaměstnanců a pomoci jim v boji s rostoucími životními náklady. Přesně 51 % zaměstnavatelů ale doufalo, že se bez navýšení mzdy obejdou.
„Firmy nakonec nezůstaly při sledování růstu životních nákladů svých zaměstnanců nečinné a ty, které by možná chtěly, donutil k navyšování mezd napjatý trh práce. Teď na přelomu roku už se zdá, že jsou jejich výhledy střízlivější. Přidávat sice chtějí, ale v nižší míře – ví, že se nezavděčí všem, a častěji počítají s možností, že se budou loučit třeba i se zkušenými kolegy,“ uvádí k výsledkům průzkumu Monika Marečková, řídící partnerka poradenské společnosti RSM.
U necelé poloviny zaměstnavatelů (45 %) se nyní mohou navíc těšit na vánoční bonus nebo 13. plat. Pro část zaměstnanců už běžnou pohyblivou složku mzdy, která může být ovlivněna ekonomickým výsledkem firmy, výkonem jednotlivce nebo je jen standardním přilepšením na konci roku, pro druhé způsob, kterým se zaměstnavatel snaží kompenzovat právě letošní nižší růst mzdy.
„Nemáme, situaci budeme zaměstnancům vysvětlovat“. Pokud se bude přidávat, většinou o jednotky procent
Na ten si ale bude muset velká část pracovníků zvykat. S příchodem nového roku už firmy znovu nechtějí a nemohou sahat do svých úspor a pravidla kompenzačního balíčku jim znesnadňují i dříve oblíbené varianty nefinančních bonusů, jako jsou příspěvky na kulturu nebo rekreaci.
Ty budou od ledna podléhat přísnějšímu zdanění a vyjednávání tak bude pro HR manažery často výzvou. Právě oni totiž budou mít za úkol vysvětlovat, proč firma nemůže navyšovat mzdy tak, jak by někteří zaměstnanci čekali.
„Přidávat chce v příštím roce asi polovina zaměstnavatelů. Ve srovnání s letošním rokem ale pravděpodobně půjde o nižší navýšení. Asi v polovině firem, kde už si jsou mírou růstu jistí, půjde o 5 až 10 %, ve druhé o 2 až 5 %. Odvážná kategorie podniků, které v loňském roce přidávaly o více než 10 %, ale ve výhledu na příští rok takřka vymizela,“ komentuje Monika Marečková z poradenské společnosti RSM.
Nejvyšší šance na pozitivní firemní atmosféru tak mají zaměstnanci a zaměstnavatele v segmentu automotive, dopravě a logistice, farmacii a zdravotnictví a poněkud překvapivě i ve stavebnictví – téměř polovina z nich totiž plánuje více než 5% růst ohodnocení svých kolegů.
Z průzkumu RSM nakonec vyplývá, že v řadě firem zaměstnancům náročnost mzdové politiky vysvětlují dokonce přímo s odkazem k vládním úsporám a situaci podniku. Není totiž výjimkou, že zaměstnanci dál očekávají růst mezd v souladu s inflací. V každé desáté firmě proto počítají s tím, že bude nucen se loučit kolegy, kterým mzdové možnosti firmy stačit nebudou.
„Českým firmám bohužel dál chybí vlastní mzdová strategie, na základě níž by uměly zaměstnancům vysvětlit přesné podmínky růstu mezd. Má ji pouze každá pátá firma. Dokonce i mezi středně velkými podniky je ale takový přístup v zahraničí mnohem běžnější,“ doplňuje Monika Marečková.
Konsolidační balíček je pro firmy srozumitelný
Naopak velmi dobře známá a firmám srozumitelná jsou pracovně-právní pravidla obsažená v konsolidačním balíčku. V některém z nově navržených pravidel vztahujících se k dohodám uzavíraným s kolegy pracujícími na DPP, DPČ, k revizím dokumentů a novým povinnostem spojeným s digitalizací smluv, průměrně tápou jen necelá 4 % respondentů průzkumu.
Ovšem ne všechny změny asi přinesou efekt, který si vláda slibovala. Jednu z náročnějších úprav – tedy úpravu vztahu zaměstnavatele a „dohodářů“ již má většina firem vyřešenou. Zaměstnavatele jsou připraveni spolupráci s nimi zachovat a například pracovníci agentur práce stávající místa neohrozí. Na vzestup částečných úvazků se ale těšit nemůžeme, ty plánuje zavést jen 10 % respondentů. Naopak téměř polovině firem bude od stávajících pracovníků na DPP či DPČ stačit čestné prohlášení, které na současné situaci nic nezmění.
Předchozí výsledky naší ankety najdete ZDE.
