Rozklíčujte s námi ESG
ESG v kostce
Téma ESG již nějakou dobu nabývá na významu, a to napříč všemi odvětvími. Víte však, co se pod těmito třemi písmeny skrývá?
- E jako environmental
- S jako social
- G jako governance
Zjednodušeně jsou to tři základní oblasti, podle kterých je možné vyjádřit úroveň společenské odpovědnosti a udržitelnosti podniku:
- E – vliv činnosti korporace na životní prostředí – klimatická změna, znečištění a odpady, recyklace a udržitelnost, vodní zdroje, biodiverzita;
- S – vliv na společnost – péče o zaměstnance, bezpečnost, důraz na dodržování lidských práv v dodavatelském řetězci, rovné příležitosti, vliv na bezprostřední okolí;
- G – řízení korporace – etika, nezávislost managementu, odměňování, řízení rizik, vnitřní kontroly, boj s korupcí apod.
Odkud se ESG vzalo?
Koncept ESG se vyvinul s rostoucím celospolečenských zájmem (investoři, zákazníci, potenciální zaměstnanci aj.) o to, jak korporace a jejich činnost ovlivňují svět kolem nás. Otázky okolo společensky odpovědného chování a investování vyvstaly již v polovině 20. století a od té doby došlo v této oblasti k významnému pokroku. Především pak v posledních desetiletích, kdy se témata jako jsou ochrana životního prostředí, lidská práva či boj proti praní špinavých peněz dostala do popředí veřejného zájmu a diskuse. Snaha nalézt efektivní nástroje, jak přimět firmy, jejichž podnikání má negativní společenský vliv, ke změně, vedla k celé řadě opatření a ve svém výsledku také k postupné formulaci principů ESG.
Proč by Vás ESG mělo zajímat a proč začít do nejdříve?
Jednoduše proto, že firma, která chce zůstat dlouhodobě konkurenceschopná a udržitelná, se bez řešení ESG neobejde. Společnosti, které tuto problematiku přijímají za vlastní, jsou již dnes atraktivnější pro investory, potenciální zaměstnance i zákazníky. Jednotlivé státy a regulační orgány navíc postupně přijímají legislativní opatření a formulují požadavky, které od společností vyžadují plnění ESG cílů. Ti, kdo se této problematice vyhýbají, tak mohou být vystaveni různým omezením a souvisejícím finančním i reputačním rizikům.
Navíc, pokud spadáte do jedné z následujících kategorií a podnikáte v zemích EU, budete mít brzy povinnost vypracovat a implementovat svou vlastní ESG strategii, sbírat data a poté vykonávat nefinanční reporting.
- Od roku 2025, pokud jste velká společnost veřejného zájmu s počtem zaměstnanců nad 500
- Od roku 2026, pokud jste společnost s alespoň 250 zaměstnanci a zároveň máte roční obrat min. 40 mil. EUR, nebo bilanční sumu min. 20 mil. EUR.
- Od roku 2027, pokud jste o kótovaný malý a střední podnik nebo malá a nepříliš složitá úvěrová instituce či kaptivní pojišťovna.
Nespadáte-li ani do jedné z výše uvedených kategorií, ale dodáváte jakékoliv služby či zboží společnostem, které ano, dotkne se Vás tato povinnost nepřímo také – jejich povinností totiž bude reportovat i o dodavatelích.
Jak tedy začít?
Aby bylo plnění ESG cílů opravdu dlouhodobé, efektivní a systematické, nelze začít přes noc. Základním stavebními kameny jsou 1) analýza současného stavu firmy, procesů a technologií 2) optimálně nastavené cíle 3) nastavení strategie 4) konzistentní postup při jejím dodržování a 5) průběžné vyhodnocování. Důležitá jsou také tvrdá data, na jejichž základě bude probíhat ESG reporting – nejprve je třeba vypracovat metodiku sběru dat a následně co nejdříve začít se samotným sběrem.
Názory na ESG se samozřejmě různí – jedni tuto problematiku považují za další abstraktní a zbytečný požadavek bez naděje na reálný výsledek, jiní to vnímají jako krok správným směrem k udržitelnému a modernímu podnikání s respektem vůči planetě a lidem. Jisté však je, že ESG v následujících obdobích ovlivní veškeré obchodní vztahy a jednoznačně platí, že kdo je připraven, není překvapen.