Czech Republic
Jazyky

Jazyky

Vliv rekodifikace na tvorbu a výplatu rezervního fondu

Poslední dobou je často diskutována otázka týkající se rezervního fondu, zdali ho mohou společnosti zrušit a prostředky v něm uložené vyplatit svým společníkům.

Do roku 2013 obchodní společnosti (a.s., s.r.o.) musely akceptovat fakt, že podle obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. musí být část čistého zisku poměrně přidělena do rezervního fondu. Rezervní fond tak měl plnit funkci případného krytí ztrát v budoucích letech. Od ledna 2014 však vešel v platnost zákon č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích (ZOK), který spolu s novým občanským zákoníkem (zákon 89/2012 Sb.) nahradil dosavadní Obchodní zákoník, a který zákonnou povinnost tvorby rezervního fondu již nestanoví.

Změna společenské smlouvy či stanov u již existujících korporací

Existující kapitálové společnosti tvořící rezervní fond, které vznikly před rokem 2014, se mohou nyní rozhodnout, zda vytvořený rezervní fond zachovají a budou ho i v následujících letech ze svého zisku doplňovat, nebo jestli jej rozpustí. Pokud se společnost rozhodne rezervní fond rozpustit, je nutné, aby postupovala v souladu se zákonem a splnila jím stanovené podmínky. Není tedy možné, aby účetní jednotka pouze přeúčtovala zůstatek účtu 421 na jiný účet a považovala tak rezervní fond za zrušený.

Podmínky pro rozpuštění rezervního fondu

1)  Změna společenské smlouvy/stanov

Obchodní zákoník vyžadoval, aby povinnost tvorby rezervního fondu byla obsažena ve společenské smlouvě/stanovách. V případě, že nedošlo k úpravě společenské smlouvy/stanov podle ZOK, pak společnost musí i nadále podle původních korporátních dokumentů vytvářet rezervní fond po 1. 1. 2014.

Zde je namístě podotknout fakt, že by zakladatelské dokumenty měly být revidovány celé, zdali neodporují novému ZOK, není vhodné pouze upravit tu část zakladatelských dokumentů, která odkazuje na rezervní fond. Také je namístě zvážit možnost podřízení společnosti ZOK, neboť nepodřízení se do 1. 1. 2016 by mohlo působit nemalé obtíže. Společnosti dále mohou využít dalších možností, které jim nová právní úprava nabízí.

2)  Svolání valné hromady a její rozhodování

Úprava zakladatelských dokumentů náleží do působnosti valné hromady společnosti a je třeba o takovémto rozhodnutí pořídit notářský zápis.

V případě, že má společnost jediného společníka/akcionáře, valná hromada se svolávat nemusí a její působnost vykonává tento jediný společník/akcionář. Rozhodnutí má taktéž formu notářského zápisu.

3)  Test insolvence

Podmínkou, která může zabránit výplatě rezervního fondu společnosti, je provedení testu insolvence, tzn., že si společnost výplatou nesmí přivodit úpadek podle insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb., přičemž úpadkem se rozumí platební neschopnost společnosti (§ 3 odst. 1 a 2 IZ) nebo předlužení společnosti (§ 3 odst. 3 IZ).

4) Podmínky rozdělení rezervního fondu v akciové společnosti

U a.s. je stanoveno ještě další omezení, které je obsažené v § 350 ZOK, a říká, že společnost nesmí rozdělit zisk ani jiné vlastní zdroje mezi akcionáře, pokud se ke dni skončení posledního účetního období vlastní kapitál vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky nebo vlastní kapitál po tomto rozdělení sníží pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze podle ZOK nebo stanov rozdělit mezi akcionáře.

Částka k rozdělení mezi akcionáře nesmí překročit výši hospodářského výsledku posledního skončeného účetního období zvýšenou o nerozdělený zisk z předchozích období a sníženou o ztráty z předchozích období a o příděly do rezervních a jiných fondů.

Částka k rozdělení ≤ hospodářský výsledek + nerozdělený zisk – ztráty – příděly do fondů.

V neposlední řadě je třeba zmínit, že rezervní fond není možné rozdělit bez řádné nebo mimořádné účetní závěrky, která nesmí být starší šesti měsíců.

Sumarizace kroků vedoucích ke zrušení a rozdělení rezervního fondu:

  • Sestavení řádné či mimořádné účetní závěrky společnosti
  • Realizace testu insolvence a u a.s. ověření splnění podmínek dle § 350 ZOK
  • Svolání valné hromady
  • Zasedání valné hromady, která schválí dva níže uvedené body:
    • Změna zakladatelských dokumentů (společenské smlouvy/stanov), pokud daný dokument upravuje vytváření rezervního fondu (zde je třeba notářské zápisu)
    • Rozpuštění rezervního fondu a jeho následné rozdělení mezi společníky/akcionáře.

Před rozhodnutím o rozpuštění a výplatě rezervního fondu je třeba zvážit i další skutečnosti, jako např. možné dopady výplaty uvolněných prostředků na test nízké kapitalizace a následnou daňovou uznatelnost úroků z půjček od společností ve skupině atd. Je opravdu důležité nepodcenit přípravu a důkladně vše promyslet, než se do tohoto kroku pustíte.

Z účetního hlediska došlo v souvislosti s možností nevytvářet rezervní fond k přejmenování účtové skupiny 42 – „Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření“ na „Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření“. Došlo také k drobným úpravám v textaci i příslušných pasivních položek v rozvaze, je proto potřeba toto zohlednit při sestavování finančních výkazů.

Pro více informací nás neváhejte kontaktovat.

Líbil se Vám článek? Pomozte nám šířit jej dále.