Czech Republic
Jazyky

Jazyky

Systém řízení akciových společností se změnil

Jednou z mnoha změn týkajících se Zákona o obchodních korporacích zák. č. 90/2012 Sb., (dále jen „ZOK“), které začaly platit od 1. ledna 2014, je také způsob vedení akciové společnosti.

Před novelou existoval pouze systém dualistický, kde se orgány společnosti dělily na představenstvo jako výkonný orgán a dozorčí radu jako orgán kontrolní. Novela tento způsob vedení zachovává, nicméně oproti předešlé právní úpravě došlo k některým změnám.

Jedna ze změn se týká minimálního počtu členů představenstva. Ten již není omezen na tříčlenné představenstvo, ale umožňuje společnostem zvolit libovolný počet členů bez ohledu na to, zda má společnost jediného akcionáře. Toto platí obdobně také u členů dozorčí rady. Pokud stanovy neurčí počet členů představenstva a dozorčí rady, má se za to, že představenstvo a dozorčí rada jsou tříčlenné. Další změnou je délka funkčního období. V případě, že stanovy neobsahují délku funkčního období, má se za to, že představenstvo je voleno na 1 rok, dozorčí rady na tři roky.

Kromě dualistického systému novela přichází se zcela novým způsobem řízení společnosti, kterým je monistická struktura řízení společnost. Orgánem takové společnosti je kromě správní rady také statutární ředitel, nikoliv pouze statutární ředitel, jak je tomu v řadě zahraničních jurisdikcí. Zde je ovšem povolena kumulace funkcí, což znamená, že člen správní rady může být zároveň statutárním ředitelem společnosti. To společnostem přináší personální výhody a s tím spojenou úsporu nákladů. Takový model bude vhodný zejména pro společnosti s jediným akcionářem.

Některá ustanovení týkající se monistického systému jsou nejednoznačná a budou způsobovat řadu výkladových problémů. Např. není zcela jasné, kdo volí statutárního ředitele, zda je volen správní radou či valnou hromadou(§ 421 odst. 2 písm. e) a § 463 odst. 1 ZOK). Dále pak také jaké záležitosti patří do působnosti kterého orgánu (např. schvalování účetní závěrky, vyhotovení zprávy o vztazích apod.), vzhledem k tomu, že oba orgány jsou považovány za orgány výkonné. Tyto nesrovnalosti mohou vést k mnoha problémům, které mohou společnostem fungování spíše komplikovat.

Zda tedy nová právní úprava přinese společnostem ulehčení v jejich fungování a zda budou společnosti tuto novinku využívat, ukáže až praxe.

Líbil se Vám článek? Pomozte nám šířit jej dále.

Kontaktní osoby

Taťána Mitášová

Consultant

+420 226 219 000

tatana.mitasova@rsm.cz

Další článek Vám zašleme

Email:*
Jméno a příjmení: