Czech Republic
Jazyky

Jazyky

Rozhovor s Karen Clark: Daňová problematika správy rodinného majetku ve Velké Británii

Vážení čtenáři našeho newsletteru,

Dnes vám přinášíme velmi zajímavé interview na téma správy rodinného majetku. Michal Šubín vyzpovídal Karen Clark, která pro londýnskou pobočku RSM vede tým čítající přes 50 specialistů zaměřených na daňovou problematiku privátních klientů.

Karen se problematice správy rodinného majetku věnuje celý profesní život, je členkou National Private Client Leadership Team, kde zodpovídá za národní politiku, strategii, krizový management a sdílení vědomostí ohledně všech daňových aspektů týkajících se privátních klientů. Zabývá se celou řadou záležitostí souvisejících s privátní klientelou a také dohledem na dodržování daňových předpisů. Zajímá se především o mezinárodní osobní daň pro osoby z Británie působící v zahraničí, i pro cizince přicházející do Spojeného království žít a pracovat. Úzce spolupracuje s mnoha zahraničními firmami RSM a může tak klientům poskytnout koordinovaný přístup.

Ve Velké Británii existuje dlouhá a úspěšná tradice rodinného podnikání. Má stejnou tradici i správa rodinného majetku? Je ve Velké Británii běžné hovořit o budování a plánování nástupnictví?

Hovořit o nástupnictví a jeho plánování je v bohatých rodinách běžné už po celé generace. A jsem přesvědčená, že každá rodina vlastnící adekvátní majetek, by na toto téma otevřeně diskutovat měla. Mimo toho, že plánování nástupnictví má v Británii i daňové aspekty, je tu také přirozená snaha rodičů svým dětem a vnoučatům pomáhat a chránit je.

Dobře provedené včasné plánování umožní bezproblémový přesun majetku mezi generacemi a současně chrání méně schopné členy rodiny před jejich vlastní neznalostí a následnou chudobou. Špatné plánování naproti tomu vede ke ztrátě rodinných aktiv a nepříjemnému rozvratu rodiny, který vznikne odchodem dnešní generace seniorů. V mé práci je v mnoha ohledech podstatnější uvažování nad těmito záležitostmi a jejich plánování, než prostá orientace na daňovou problematiku.

Už dlouhou dobu se s Vaším týmem konzultantů věnujete privátním klientům a jejich problémům. Jaký je vlastně Váš typický klient?

Moji klienti představují širokou škálu lidí. Od podnikatelů, kteří si své bohatství vybudovali samostatně od nuly, až po velké rodiny, které spravují zděděný majetek, nebo z něj jen žijí. Také pracuji s lidmi, kteří přišli do Velké Británie krátkodobě nebo dlouhodobě žít, často i s partnery a dětmi.

Spojené království je tradiční baštou rodinných trustů – co se týče jejich zakládání i správy. Zaznamenala jste v této oblasti nějaké změny? Co rodiny motivuje k jejich zakládání, a co naopak odrazuje?

Základní motivací pro zřízení a provozování trustu je, především dnes, přesun aktiv na další generaci bezpečným a ověřeným způsobem. Pokud se jedná o velkou rodinu a beneficienti jsou mladí lidé, trust představuje pro obě strany bezpečnější a flexibilnější řešení než tradiční dar. Použití správného typu trustu umožňuje správcům odmítnout poskytnutí peněz v případě, kdy existuje podezření jejich zneužití, a současně podporovat ty členy, kteří pomoc potřebují.

Faktorem, který naopak rodiny odrazuje, je vysoké daňové zatížení trustu v případě, že nespravuje pouze aktiva nepodléhající dědické dani. Pokud hodnota trustu převýší nulové pásmo (to je dnes 325 tisíc liber), daň se vyměří se výši 20% v případě darování a 40% v případě úmrtí. Trust tak musí mít určitou kritickou velikost, aby byl celý projekt i při nákladech na provoz životaschopný.

Samostatnou částí je dědická daň aplikovaná ve Spojeném království, o které se rozhodně nedá říct, že je nízká. Jak je dědická daň strukturovaná podle tříd aktiv (rodinné firmy, cenné papíry, nemovitosti, …)? Je možné se jí při přesunu aktiv na následující generaci nějakým legálním způsobem vyhnout?

Je mnoho způsobů, jak se dědické dani legálně vyhnout nebo ji alespoň snížit. Problém je ale v tom, že je nutné zachovat si možnost využít majetek pro svou potřebu i poté, co ho darujete dětem nebo jiným osobám. Toto může zúžit množinu majetku, se kterým většina lidí počítá, protože tento majetek bude předmětem daně dědické v případě jejich úmrtí, i pokud využijí benefit darování tohoto majetku a současně jej budou používat v průběhu života, např. bezúplatný pronájem domu, který darovali dětem. Většina majetku je předmětem daně dědické, včetně majetku darovaného, do 7 let před smrtí.

Hlavní výjimky jsou pro obchodní společnosti, majetek využívaný pro obchod a podobný majetek v zemědělství. Dále existuje množství různých menších výjimek, které mohou snížit dědickou daň v závislosti na okolnostech vztahujících se ke konkrétní osobě.

Fyzické osoby, které se sem přestěhují, podléhají dědické dani zprvu jen ohledně svého majetku ve Velké Británii. Na veškerý majetek se dědická daň bude vztahovat až po 15 letech jejich rezidenství. Tato problematika je velmi komplexní záležitost, jejíž úprava se pravidelně mění a upravuje, našim klientům tak radíme průběžně. To je jedna z věcí, které dělá moji práci zajímavou.

Spojené království, a Londýn obzvlášť, je tradičním centrem byznysu pro podnikatele z celého světa. Ovlivňuje je nějak dědická daň?

Rozumný byznysmen bude už dlouho před příchodem do Londýna zjišťovat, jaké tam existují struktury, s pomocí nichž se dá vyhnout dani z příjmu a dědické dani. Jak je uvedeno výše, přicházející lidé nespadají pod dědickou daň ihned (s výjimkou lokálních aktiv). V budoucnosti však pod ní spadat mohou, a proto, pokud byznysmen přichází na delší dobu, by měl zvážit svou pozici a předem se poradit.

Je dědická daň významná pro státní pokladnici? Nebo je to spíše jen politické gesto?

Výnos z dědické daně je v rámci rozpočtu a v porovnání s ostatními daněmi marginální, představuje jen 0,6% z celkových daňových příjmů. Vždy to byla hlavně politická hra, která se většiny voličů netýkala, protože jejich majetek nepřekračuje zmiňovanou úroveň 325 tisíc liber. Tito voliči jsou současně přesvědčení, že bohatí lidé by měli platit dědickou daň. Tato daň je na bohaté jasně zaměřena, ale současný růst cen nemovitostí posouvá i mnoho lidí ze střední vrstvy do skupiny, které se dědická daň začíná týkat a to pouze proto, že vlastní dům. Tato situace vede k zavádění speciálních výjimek týkajících se právě dědění rodinných domů.

Karen, děkuji Vám za vyčerpávající a zajímavé odpovědi.

Karin Klark

Karen Cark,  Tax Partner, RSM Velká Británie

Líbil se Vám článek? Pomozte nám šířit jej dále.