Czech Republic
Jazyky

Jazyky

Rozhovor s Jean-François Catsem: Lidé nevědí, jak zůstat bohatými

Služby Family Office od světové auditorské sedmičky RSM využívají nejbohatší rodiny v různých částech světa včetně JFC1ČR a SR. Velká část z nich získala své bohatství v průběhu posledních sto let. Na otázky, co bohaté rodiny potřebují a o jakou část jmění přišly během krize, odpovídá partner RSM Belgium Jean-François Cats.

Jak krize postihla bohaté rodiny?

Ztratily mnoho peněz. Těm, které příliš neriskovaly se ale ztráty z let 2008 a 2009 už vrátily. Vidět je to i na burzách. Mnoho velkých investorů přespříliš investovalo například do Fortisu (belgicko-nizozemská bankovně pojišťovací skupina), který téměř zbankrotoval. Tito investoři ztratili mnoho a dodnes se jim nepodařilo to kompenzovat. Ostatní, kteří měli majetek optimálně rozdělený mezi nemovitostmi, burzovními akciemi a vlastním byznysem, už propad z roku 2008 dohnali. Někteří se dokonce, dle výsledků z loňského roku, dostali už nad stav, který byl těsně před krizí.

Jaké služby poskytujete těmto rodinám Vy?

Tyto rodiny přenechávají audity svých firem velké čtyřce (Deloitte, EY, KPMG a PwC). Na správu osobního bohatství ale potřebují někoho, komu mohou důvěřovat. Potřebují jednu osobu, které se mohou svěřit a která je zároveň profesionál. Většina bohatství pochází od jediného muže nebo ženy, kteří něco vytvořili, zbohatli a jsou nyní velmi izolovaní. Potřebují mít možnost si s někým promluvit.

Takže jste někdy více farářem než obchodním partnerem?

Povídají mi o svém osobním životě, o problémech s byznysem a s nemovitostmi. Není to přátelský rozhovor, protože ani příteli by tohle všechno neřekli. Neřekli by to ani nikomu z rodiny, zkrátka potřebují někoho zvenku, komu věří, kdo jim naslouchá, rozumí jejich problémům a umí jim poradit – já bych udělal toto…, nezapomeň udělat tohle…

Proč jsou izolovaní?

Protože jsou na nich všichni závislí. Jejich rodina, jejich finanční ředitel, každý v jejich okolí. Proto potřebují někoho, kdo na nich závislý není.

Určitým způsobem jste na nich závislý i Vy. Platí Vám za služby.

V takovýchto situacích placený nejsem, tam jde o náš vztah. Ano, jsem placený za své služby, ale když jdeme na schůzku, na večeři, kvůli rozhovoru, to je naprosto jiná věc, to si, samozřejmě, neúčtuji.

Jak je náročné udržet rodinné bohatství?

jean-francois-cats-7Přibližně jedna třetina bohatých rodin ztratí bohatství už po druhé generaci. Otec nebo matka bohatství nabydou, ale jejich děti jím ve zralém věku už nedisponují. Pravděpodobně více než polovina rodin o majetek přijde po třetí generaci.  Skutečně velkým problémem v těchto rodinách je (finanční) vzdělání.

Děje se to i rodinám, které svůj majetek svěří profesionálům?

Ano. Znám velmi dobře člověka, který měl ještě před patnácti lety 35 až 40 milionů Eur. Bylo mu tehdy přes padesát let. Teď už nemá vůbec nic, nemá ani svůj dům, ztratil vše, A to za pouhých patnáct let. A takových lidí je mnoho. Stali se bohatými, ale nemají vědomosti na to, jak bohatými zůstat, a už vůbec to nevědí jejich rodiny. Chtějí stále víc. Když mají deset milionů, chtějí dvacet, když už mají dvacet, chtějí padesát a pak sto. Chtějí Mercedes, pak Porsche, potom Bugatti. Proč? Protože se navzájem srovnávají. A vždy najdete někoho, kdo je bohatší než vy. Můžete pocházet z chudé i z bohaté rodiny, ze sociálně slabšího prostředí nebo z bohatých poměrů. Stále je to o otázce hodnot. Znovu jim opakuji: “Musíte vzdělávat své děti.“

Myslíte poslat je do dobré školy?

Není to jen o dobré škole, ale o předávání hodnot a principů. I rodiče děti vzdělávají, ne jen škola. Jsou například situace, kdy dvě děti zdědí majetek. Jedno ho utratí, druhé ne. Nejsou to jeho peníze. Utratí jen to, co z nich samo získá, a zděděné peníze předá zase svým dětem. Můžete mít jinou rodinu, kde otec a matka dětem poví „Toto vám zanecháváme, toto jsme dokázali, pokračujte v tom spolu.“ Takto jim předáváte hodnoty, ukazujete, co to jsou peníze, co to znamená být bohatý, ale i jaká jsou vaše práva a povinnosti. Musíte na své bohatství dívat jako na požehnání a odpovědět si na otázku Proč jsem bohatý? Pokud je to všechno jen show pro vaše potěšení, tak potom velmi pravděpodobně prohrajete.

Nemůžeme ochránit majetek před nezodpovědnými potomky tak, že jim odebereme pravomoc jej řídit a přenecháme tuto práci profesionálům?

Co neděláme, je řízení fondů pro klienty. Pomáháme je ale zorganizovat a strukturovat jejich majetek. K tomu potřebujeme znát jejich rodinnou situaci a ta bývá velmi různorodá. Klienti mají často velmi komplikovaný soukromý život. Mají více partnerek, své děti ve dvou, třech různých rodinách. Můžete mít děti s odlišnými schopnostmi, například hendikepované dítě, které potřebujete chránit. Můžete mít velmi schopné dítě, které bude jednou vést podnik, což je dobré. Zároveň ale můžete mít další dítě, které se do rodinného podniku zapojovat nechce. Jak se s tím vyrovnáte? A co když vám po několika desetiletí, až bude váš podnik prosperovat, to druhé dítě vyčte, že nedostalo příležitost podnik vést. Nemůžete mu říct, že jeho bratr nebo sestra jsou na to mnohem vhodnější.

A jak mu to tedy vysvětlit?

jean-francois-cats-9Musíte najít cestu, jak mu vysvětlit, že jeho sourozenec byl placený za práci, kterou v podniku odváděl, zatímco on dostával dividendy. Když vám poví, že pro podnik nemohl pracovat, je třeba mu vysvětlit, že nechtěl, a že za ten čas se jeho kapitál zvýšil. Musíte si najít čas o tom s dětmi mluvit. Snažíme se v rodinách, pro které pracujeme, jednou za rok zorganizovat setkání dětí, kde je i hlava rodiny. Tam se jim pokusíme vše vysvětlit. Děti nemusí vědět vše a vždy, ale dřív nebo později by se alespoň trochu o tom, co máte, měly dozvědět. I já sám to ve své rodině dělám. Jednou za rok pozvu svého syna a dceru a povím jim, co jsem během roku zařídil, co jsem nastavil pro jejich matku, pro sebe a co pro ně.

Nevědí děti o bohatství rodičů často už z blahobytu, ve kterém žijí?

Potkal jsem klientku, která měla skutečně komplikovaný život, stále musela shánět peníze a když jí bylo téměř šedesát, její otec zemřel a ona zdědila mnoho peněz. Řekla: „Nevěděla jsem, že můj otec byl tak bohatý a nechal mě tak dlouho se trápit kvůli penězům. Teď, když je mi šedesát, už je nepotřebuji.“ Otec nedokázal najít cestu, jak si promluvit se svou dcerou, předat jí důležité informace. Tato rodina už bohatá není, musí zaplatit velké daně, protože otec věci nezařídil a neřešil následnictví. Takových situací je mnoho.

Jaká je v Belgii dědická daň?

Kolem 30 procent. Představte si, že když nic neuděláte, přijdete o jednu třetinu dědictví. Když máte dvě děti, nepřipravili jste následnictví a zanechali jste tři miliony, tak milion jde státu a každému dítěti zbyde po milionu. Kdyby vaše děti chtěly ten milion opět zhodnotit a, bude jim to trvat nesmírně dlouho. Kvůli inflaci by navíc v budoucnu stejné hodnotě odpovídaly až čtyři miliony. Pokud se na to připravíte, můžete tři miliony ve struktuře majetku zachovat. Legálně je to možné nastavit tak, aby se z nich neplatila daň a dětem skutečně zůstaly tři miliony. Pokud je budou správně společně zhodnocovat, časem z nich získají milionů deset. Tohle je cesta, jak se rodiny stávají opravdu velmi bohatými. Když každá generace majetek ještě zvětší a pracuje na tom společně.

Existuje něco jako smlouvy ukládající členům rodiny, aby při prodeji svého podílu oslovili nejprve ostatní příbuzné?

Ano. Právě proto je nutná organizace. Položte si otázku, proč bohatství mizí? Udělali jste špatný obchod? To se může stát komukoliv. Vaše děti nebyly dost vzdělané a peníze utratily? Nebyly zvyklé pracovat, získaly spoustu peněz a nevěděly, co s nimi. Takhle se peníze utrácí velmi rychle. Stačí velký dům, jedno, dvě, tři drahá auta, drahá loď, chata ve Švýcarsku a peníze jsou pryč. Dvě, tři manželky a konec. Když máte navíc mnoho dětí z více manželství, bojují mezi sebou a nechtějí držet při sobě. Tehdy začínáte prohrávat.

Chtějí od Vás klienti, abyste hodnotu jejich majetku spíše zachovali, nebo ji chtějí rychle zvětšit?

Obvykle chtějí mít víc. Když k nám přijdou, znamená to, že s ním chtějí něco podnikat. Často přichází už pozdě. Dám vám velmi názorný příklad. Před měsícem jeden můj klient zemřel na infarkt. Bylo mu 64 let, byl skutečně bohatý a třikrát nebo čtyřikrát jsem mu říkal: „Je vám přes šedesát, měli bychom věci zorganizovat.“ Ale on neudělal vůbec nic. Rodinu to teď bude stát spoustu peněz. Jeho dědicové zaplatí plnou daň, nic není nastavené, v podniku nebo jinde, neměl ani čas promluvit si se svými dětmi. Dva dny po jeho smrti teprve zjistily, jak bohatý jejich otec ve skutečnosti byl. Přitom, pokud by to zařídil včas, daň platit nemusely.  Pokud dětem peníze darujete, nemusíte platit daň. Pokud jim koupíte dům, nemusíte platit daň. Pokud jim věnujete akcie svého podniku, mohou být od daně osvobozeny. Závisí na načasování a na struktuře vašeho majetku. Vše je přitom samozřejmě legální. Můžete vše takto nastavit, byť jen z důvodu přesunu na další generaci.

Strukturování majetku se velmi zjednodušeně vnímá jako zřízení holdingu v Nizozemsku.  Nemá to souvislost s bojem Evropy proti daňovým únikům a nezačíná to být problém?

Můžete mít mnoho různých struktur a mnoho odlišných potřeb. Někteří lidé to neudělají, ale lze mít naprosto transparentní holding v Lucembursku nebo v Nizozemsku. Můžete být plně transparentní vůči vašemu daňovému úřadu, ale nemusí o něm vědět například vaše rodina. Rozhodující je doporučit legální schéma. Klient by vám jinak nemohl věřit.

Co by bylo ilegální strukturou?

Černé peníze. Například vytvoříte holding v Lucembursku nebo v jiné zemi, kde ve skutečnosti nemáte žádnou strukturu, je to tedy jen schránka. Pokud to uděláte, tak jste podle mého názoru vytvořili ilegální strukturu. Navozujete dojem, že máte aktivity tam, kde je nemáte, platíte a necháváte si platit za věci, které nevykonáváte. Toto nikdy neděláme, takové jednání se vždy obrátí proti vám. Co je dobré dnes, nemusí být dobré zítra, vy nikdy nevíte, co se změní.

Jak Belgie bojuje s daňovými podvody?

Vláda se rozhodla zavést možnost legalizovat peníze ze zahraničí zaplacením tří, sedmi či deseti procent z jejich objemu. S jedinou výjimkou, a to že nesmí jít o příjmy z prostituce, obchodu se zbraněmi a z podobných nezákonných aktivit. Zdědíte například peníze v Lucembursku. Můžete je v Belgii legalizovat, pokud z nich zaplatíte tři až deset procent. Toto procento se v průběhu let zvyšuje, teď stoupne až na patnáct. Dnes mají ale už téměř všichni peníze ze zahraničí legalizovány. Když vláda bojuje proti daňovým únikům, musí pro peníze, kterých se to týká, mít zároveň otevřené dveře. Tyto peníze jinak zůstanou za hranicemi a zůstanou černé.

Kdy se s vývozem peněz za hranice začalo?

Bylo to po druhé světové válce. Lidé posílali množství peněz do Švýcarska a Lucemburska jen proto, že se obávali komunismu. Vy tady chápete, o čem mluvím. Padesátá, šedesátá i sedmdesátá léta byla v Evropě velmi úspěšná, proto mnoho lidí posílalo peníze za hranice. Ne aby se vyhnuli daním, ale v obavě z politické situace a z komunismu. Z Belgie tak peníze legálně putovaly do Lucemburska. V roce 2000 byly v Lucembursku a ve Švýcarsku miliardy a zpět se nevracely, co je jednou za hranicemi, to už tam musí zůstat. Spolu s dalšími jsem u vlády prosazoval, aby zavedla legalizaci těchto příjmů, a nakonec jsme uspěli. Říká se tomu DLU (Déclaration Libératoire Unique).

Ujalo se to?

Bylo to velmi úspěšné, za deset let se díky tomu ze zahraničí vrátilo velké množství peněž. Lidé zaplatili státu menší sumu, a když už byly peníze zpátky, dali je například svým dětem, které si za ně mohly koupit dům.

Ale koupit dětem dům mohli rodiče, i když měli peníze v zahraniční struktuře.

Ano, ale pak by i tento dům patřil struktuře. Takže i v případě Slovenska, když je mnoho peněz za hranicemi a vláda je chce zpět, je třeba přijmout proceduru, která je umožní legálně převést domů.

Jean-François Cats je partnerem belgické firmy ze sítě RSM, světové auditorské sedmičky. Spravuje majetek mnoha nejmajetnějších belgických rodin. Zároveň je honorárním prezidentem Belgického institutu registrovaných auditorů, poradcem mnoha auditorských komor a regentem Belgické národní banky.

Děkujeme za rozhovor.

Autor: Xénia Makarová

Zdroj: www.etrend.sk

TREND Holding, s.r.o.

Další rozhovor s Jean-François Catsem z ledna 2018 si můžete přečíst přímo na Trend.sk.

Líbil se Vám článek? Pomozte nám šířit jej dále.

Další článek Vám zašleme

Email:*
Jméno a příjmení: