Czech Republic
Jazyky

Jazyky

Jak předejít konfliktům v rodině

Michal Šubín již po několikáté přijal pozvání Forbesu a v poskytnutém rozhovoru se podělil o své vědomosti i zkušenosti, které při vedení přední české Familly Office získal. Kompletní rozhovor zaměřený na proces nástupnictví v rodinných podnicích si můžete přečíst níže.

“Rodinný byznys může přetrvat po generace, proto je potřeba při nastavování pravidel mít dlouhodobou vizi.” Upozorňuje Michal Šubín, vedoucí Family Office RSM TACOMA.

Co je nejčastější zdroj konfliktů při přesunu rodinného majetku?

Zdrojem jakýchkoliv konfliktů v rodině je absence otevřené komunikace o majetku, jeho původu a fungování. Ta pak zapříčiní špatné nastavení očekávání a z toho vyplývající pozdější nedorozumění.

Proč tato komunikace chybí?

Z několika důvodů. Jedním je absence tradice komunikovat na relativně citlivé téma, kterou jsou peníze a majetek. Chybí tradice v rodinách, protože po nástupu komunistů nebyl důvod o tomto tématu mluvit. Druhým důvodem je absence zájmu dětí o rodinný majetek a současně u rodičů nedostatek času sednout si s dětmi a mluvit s nimi. Rodiče s dětmi o tématu podnikání a majetku často nemluví i proto, že je chtějí před každodenním stresem podvědomě ochránit. Investují proto energii do budování podnikání, což jim připadá jako věcné a efektivní. Urgentní případ v byznysu má prioritu a rozhovor s dětmi se dá posunout na později. Pak to často trvá i 20 let a téma podnikání a rozvoje rodinného majetku zůstává výhradně na rodiči a „mladí“ z něj čerpají jen benefity, často bez představy, kde tyto benefity vznikají.

Co se stane?

Jako ve všem, i v tomto případě přijde k bodu zlomu a toto téma nebude možné znovu odložit, protože jednoduše nebude na kdy. A místo toho, aby se postupně formovala zdravá očekávání a děti znaly své povinnosti, začne se horlivě plánovat. Děti konfrontují svá očekávání s realitou a mohou vyjádřit nespokojenost. Rodiče je pak mají za nevděčné, protože oni se přece celý život honili a budovali něco proto, aby se jejich děti měly lépe. A konflikt je na světě.

Jak přemýšlet o plánu nástupnictví a jak si ho připravit?

Snažíme se pomoci, a to dlouhodobě, zachovat v rodině její vnitřní harmonii a udělat vše proto, aby zůstala jednotná. Základním předpokladem pro naplnění tohoto cíle je uspořádáný a fungující rodinný majetek. Pokud je majetek v pořádku, bude s velkou pravděpodobností v pořádku i rodina. Pokud bude mít majetek problém, bude rodina čelit výzvě. A uspěje jen ta rodina, která bude mít uvedený problem vyřešený.

Kdy je třeba přemýšlet o nástupnictví?

Jednoznačně s dostatečným náskokem tak, abyste se neocitli ve stresu. Bohužel první generaci podnikatelů, která začala podnikat v raných 90. letech, musela primárně bojovat o pouhé přežití. Nyní už je určitě čas a prostor tuto tradici postupně budovat.

Co třeba řešit při nástupnictví?

Jsou to dvě složky. Jednou je korporátní uspořádání majetku, vytvoření struktur, přes které bude rodina v budoucnu svůj majetek spravovat – můžeme to nazvat hardware. Druhou je nastavení práv a povinností budoucích generací vůči rodině i k rodinnému majetku – to je naopak software. Jedno bez druhého nebude dobře fungovat. Software je, z dlouhodobého pohledu, podstatnější než strukturování majetku.

Jak postupovat?

Při korporátním strukturování majetku musí být ambicí rodiče vytvořit takové prostředí, které poskytne majetku ochranu, zajistí jeho celistvost a dodá mu význam a vliv na okolí. Kombinujete několik oblastí poradenství – od M&A, přes daňové a účetní a právní. Třeba zohlednit vzájemné vazby a propojení mezi akcionáři, ale i navzájem mezi jednotlivými byznys jednotkami, majoritní a minoritní pozice atd. Rovněž je třeba věnovat pozornost finančním nástrojům (cenné papíry a hotovost) a nemovitostem, které rodina používá jako součást podnikání. Třeba i diskutovat, zda je třeba, aby rodina majetek přímo vlastnila, nebo primárně kontrolovala. Výsledkem má být robustní konstrukce, která vytvoří ochrannou bariéru před externími, ale i interními hrozbami.

A dál?

Třeba uvažovat velmi nadčasově a nevnímat skutečnost, že rodina má v tuto chvíli pět členů. Nikdy totiž nevíte, zda jste právě nebyli při vzniku novodobého Fordu, Miele nebo jiných ikon rodinného podnikání. Řešení nástupnictví obsahuje způsoby a pravidla, jakými budou budoucí generace spravovat rodinný majetek. A to je individuální řešení, každá rodina je jiná, každý zakladatel vidí svět po svém a je důležité umět zkombinovat tyto představy s jejich možnými dopady.

Jak řešit příchod nového člena do rodiny ve vztahu k rodinnému byznysu?

Náš family office jednoznačně preferuje řešení následnictví po pokrevní linii. Není to proto, že bychom chtěli někoho omezovat nebo nevěřili na celoživotní lásku… Tento způsob řešení je jednoduše bezpečný a nabízí rodině předpoklad stability a kontroly nad majetkem, a tedy i nad vlastní budoucností. Snažíme se pomoci rodině nastavit pravidla tak, aby pokud dojde k dědění, byly majetkové práva pod kontrolou rodiny.

Jak se postavit k příchodu mladé generace do rodinného byznysu?

Je to vždy pozitivní zprávou a v rodině je třeba ji dlouhodobě podporovat. Současně rodinný byznys nesmí být odkladištěm neschopných lidí, které firma zaměstná jen proto, že mají správnou krev… Pokud má nový člen rodiny zájem nastoupit, musí splnit tytéž parametry a podmínky jako jeho konkurent, který není z rodiny. Jinak dojde k poklesu výkonu a výnosů, což bude nefér vůči ostatním členům rodiny. Člen rodiny však nemusí být jen v pozici zaměstnance. Může přinášet investiční myšlenky a nabídnout jejich rodině, aby s ním spoluinvestovala. Je to z jeho strany zdravý projev loajality vůči rodině.

Jak vyřešit situaci, kdy má jeden potomek o byznys zájem a druhý ne?

Není to nestandardní. Jednoduše jeden syn chce, respektive i má předpoklady rodinnou firmu řídit, druhý ne a chce žít po svém. Vlastnit a řídit jsou dvě zcela odlišné činnosti a musí být také odlišně vnímány a zaplaceny. Pokud k tomu dojde, musí obě strany navzájem respektovat, že být manažerem rodinné firmy neznamená dělat pro ni zdarma – to se očekává především od té části rodiny, která zůstane pasivním akcionářem. A současně, být manažerem v rodinné firmě znamená i odpovědnost za výsledky a dividendy vůči ostatním akcionářům a jejich spokojenost. Pokud dojde k narušení této rovnováhy, dlouho to nevydrží a naruší to rodinné vztahy.

Je lepší darovat dětem majetek nebo vytvořit pocit, že si ho musí odpracovat?

Nemyslím si, že děti musí mít pocit vděčnosti vůči rodičům, že se z nich stali budoucí majitelé rodinného majetku a je jedno, jestli ho dostanou darem, nebo si ho musí odpracovat. To je opět otázka nastavení rodiny a komunikace. Pokud rodina vlastní výzkumnou laboratoř a já jsem učitelem v mateřské škole, tak prostor na „odpracování“ je relativně malý. Podstatné je, že dědicové musí vědět, jak majetek vznikl a respektovat ostatní členy rodiny. Respekt vůči rodičům je samozřejmostí.

Jak zajistit, že další generace majetek nerozdrobí?

Základním předpokladem je stále omílaná výchova a komunikace v rodině. Ta je absolutně prioritní. Pokud jednotliví členové rodiny respektují rodinu a ostatní její členy, jste na půli cesty k úspěchu. Samozřejmě, pomoci může i forma, jakou rodina spravuje svůj majetek. Pokud se rozhodne, že se vydá cestou „být správce“ a ne „být majitel“, situaci pomůže. Jedním z problémů a rizikových faktorů je proces dědění a přesunu majetkových práv. Pokud nejsou věci adekvátně nastaveny, pak tento přesun nemusí proběhnout zcela korektně a rodina může být ohrožena externími faktory. Pokud však chybí zmíněná výchova, pak i nejlepší a nejrobustnější struktura nepomůže.

Jaké jsou možnosti, když děti zájem o byznys nemají?

To, že nemají zájem o byznys, ještě neznamená, že nemají zájem o výnosy, které generuje… Kapitál neznamená konkrétní IČO nebo výpis z katastru. Pokud se rodina rozhodne a firmu prodá celou nebo jen část, inkasuje hotovost a o tu je třeba adekvátně starat, komunikovat s bankami, se správci majetku tak, aby se hotovost správně řídila a přinášela výnosy. Předchozí generace, tedy zakladatel, musí správně posoudit, co je pro rodinu nejlepší a jak naloží se svým klíčovým byznysem. Mám v rodině někoho, komu věřím a mohu mu firmu klidně předat? Nebo mám manažera, nebo jsem schopný jej z externího prostředí najmout, aby firmu po mně převzal? Nebo prostě nemám nikoho ani v rodině, ani ve firmě a externistům z nějakého důvodu nevěřím… Podle toho je třeba se rozhodnout.

Co když zjistím, že majetek děti rozhádá?

Nikoho asi nemůžete nutit, aby spolupracoval a pokračoval ve svém snažení a budování. Jednomu pánovi jsem na tuto zkušenost řekl, ať majetek prodá, vezme manželku a objedou desetkrát svět… Samozřejmě, tak jednoduché to není. Vždy mě fascinuje vztah a odpovědnost majitelů nejen vůči rodině, ale i ke komunitě, k zaměstnancům a okolí, ve kterém jejich firma působí. Proto stojí za to s dětmi komunikovat, případně si pomoci s někým mimo rodinu.

Líbil se Vám článek? Pomozte nám šířit jej dále.
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Tato stránka využívá cookies pro personalizaci a marketing. více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close