Czech Republic
Jazyky

Jazyky

Znalecký posudek – vysoce efektivní zbraň při obhajobě převodních cen

V současné době zahájila daňová správa systémový sběr informací ohledně transakcí se spojenými osobami za účelem zefektivnění a rozšíření kontrol nastavení převodních cen (aplikace cen obvyklých u transakcí se spojenými osobami). V této souvislosti se množí dotazy, jakým způsobem postupovat při jejich obhajobě a zda dokumentace k převodním cenám ve formě znaleckého posudku představuje významnější a dostatečnou ochranu proti aktuálním a plánovaným značným daňovým doměrkům v této oblasti.

Postup při obhajobě převodních cen před správcem daně představuje výjimku z obecného principu, dle kterého všechny skutečnosti uvedené v daňovém přiznání musí prokázat poplatník. U převodních cen je tomu naopak, jak vyplývá z daňového řádu a z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu. Důkazní břemeno ohledně prokázání existence rozdílu v ceně sjednané mezi spojenými osobami od ceny, která by byla sjednána mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích, je výlučně na správci daně.

Nedávné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 7 Afs 86/2013 přehledně shrnuje tato procesní pravidla, dle kterých má správce daně postupovat, aby úspěšně napadl použité ceny u transakcí se spojenými osobami podložené dokumentací k převodním cenám ve formě znaleckého posudku. V tomto rozhodnutí NSS konstatoval následující relevantní závěry:

  • Při výkladu § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů, které neurčuje přesný způsob, jakým má správce daně stanovit cenu běžnou v prostředí fungující hospodářské soutěže, je třeba vyjít z ustálené judikatury.
  • Správce daně seznámí daňový subjekt s rozdílem mezi cenou použitou daňovým subjektem a cenou identifikovanou správcem daně a dá daňovému subjektu reálnou možnost, aby se k tomuto rozdílu vyjádřil a uspokojivě jej doložil. Teprve poté správci daně přísluší hodnotit, zda daňový subjekt unesl své důkazní břemeno a učinit závěr, zda rozdíl uspokojivě doložil či nikoliv.
  • Správce daně musí poplatníkovi umožnit vyjádření se k použitým postupům, kritériím a ukazatelům, které správce daně aplikoval při stanovení ceny obvyklé. Je proto nepřípustné pouhé sdělení této ceny obvyklé správcem daně, bez toho aniž by tomuto zjištění předcházelo dokazování, z něhož by poplatník mohl usoudit, na základě jakých důkazních prostředků k uvedenému zjištění správce daně dospěl a k těmto se vyjádřit a navrhnout důkazy nebo odlišná kritéria.
  • K uspokojivému doložení rozdílu správcem daně mezi cenou sjednanou a obvyklou nepostačí výzva správce daně, ze které nevyplývá, na základě jakých podkladů, kritérií či ukazatelů, k té které ceně obvyklé správce daně došel, uložená důkazní povinnost a řádné poučení pro případ jejího nesplnění.
  • Pokud jsou převodní ceny doloženy znaleckým posudkem a správce daně má v úmyslu tento znalecký posudek napadnout, musí nejprve provést výslech znalce. Pokud i po výslechu přetrvávají pochybnosti správce daně ohledně posudku, měl by zadat zpracování konkurenčního znaleckého posudku, který by pak bylo třeba konfrontovat se znaleckým posudkem poplatníka. Správci daně ale ani potom nepřísluší rozhodnutí, který znalecký posudek bude brán jako relevantní. Naopak je povinen odstranit jejich vzájemné rozpory a nesrovnalosti, a to především prostřednictvím výslechu znalce, popřípadě obou znalců. Pokud ani potom nejsou nesrovnalosti odstraněny, je namístě přistoupit k dalšímu znaleckému zkoumání nebo reviznímu posudku.
  • V daňovém řízení platí privilegování některých důkazních prostředků a to zejména veřejných listin a znaleckých posudků. Znalecké posudky požívají statut vyššího důkazu proto, že zpravidla osvědčují vysoce odborné otázky, k jejichž zodpovězení nemá správce daně ani správní soud tak vysokou erudici jako znalec, či znalecký ústav daného oboru.

Při hodnocení znaleckých posudků musí proto správce daně vždy postupovat dle výše vymezených striktních pravidel, která pro něj představují značně komplikovaný postup ať už z pohledu faktického či formálního dokazování navíc, ale i z pohledu ekonomického (náklady na zpracování až dvou znaleckých posudků). Proto pokud chce mít Vaše společnost tato aktuální rizika dostatečným způsobem ošetřena, lze doporučit formu znaleckého posudku, který je finančním úřadem velice obtížně napadnutelný.

Znalecký ústav RSM CZ disponuje širokým rozsahem znaleckého oprávnění uděleným Ministerstvem spravedlnosti ČR, mimo jiné má oprávnění na „přezkoumávání vztahů mezi propojenými osobami z ekonomického hlediska“.

Pro více informací nás kontaktujte.

RSM CZ se stala partnerem Unie podnikových právníků ČR o.s.

logo upp

Líbil se Vám článek? Pomozte nám šířit jej dále.

Kontaktní osoby

Martin Pech

Senior Consultant

+420 226 219 000

martin.pech@rsm.cz

Radka Svobodová

Head of Valuation

+420 731 411 263

radka.svobodova@rsm.cz

Další článek Vám zašleme

Email:*
Jméno a příjmení: