Czech Republic
Jazyky

Jazyky

Plánujete fúzi či rozdělení společnosti?

Bude pro Vás v nadcházejícím období tématem fúze či rozdělení společnosti, a máte případně praktické zkušenosti z takovéto přeměny z předchozích let? V takovém případě pro Vás bude důležitá konfrontace této zkušenosti s novou právní úpravou této oblasti, která nabyla účinnosti dne 1. ledna 2012. Jde o novelu zákona č. 125/2008 Sb. („Novela“).

Ač jde pouze o novelu, v řadě oblastí přinesla poměrně významné změny.

Kdy při fúzi a rozdělení oceňovat?

Zatímco předchozí úprava upravovala požadavek ocenění na situace, při kterých měly být vydány nové akcie/obchodní podíly akcionářům nebo společníkům zanikající či rozdělované společnosti, Novela definuje požadavek na ocenění jmění zanikající společnosti při fúzi sloučením či rozdělované společnosti na případy, při nichž má být zvyšován základní kapitál nástupnické společnosti ze jmění zanikající či rozdělované společnosti.

Fúze mateřské společnosti s dceřinou?

Fúze mateřské společnosti s dceřinou společností je podle Novely nově upravena. V případě fúze dceřiné společnosti do mateřské, základní kapitál mateřské (nástupnické) společnosti může být zvýšen pouze o rozdíl mezi oceněným jměním a pořizovací cenou podílu v dceřiné společnosti ve vlastnictví společnosti mateřské. Naopak při fúzi mateřské společnosti do dceřiné (nástupnické společnosti) musí být od hodnoty jmění mateřské (zanikající) společnosti odečtena reálná hodnota obchodního podílu na nástupnické společnosti ve vlastnictví dané zanikající společnosti.

Tato úprava je poplatná i pro případy, kdy dochází k fúzi mateřské a dceřiné společností jako společností zanikajících do třetí existující nebo nově vzniklé nástupnické společnosti.

Cílem je bezpochyby omezení možnosti „nafouknutí“ základního kapitálu dvojím započtením hodnoty jmění.

K jakému datu při fúzi oceňovat?

Oproti předchozí právní úpravě, kdy se jmění zanikající společnosti v procesu fúze oceňovalo ke dni předcházejícímu rozhodný den fúze, je od 1. 1. 2012 ocenění jmění požadováno k datu zpracování poslední řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavované před vyhotovením projektu fúze.

Nová úprava umožňuje, aby rozhodný den byl stanoven i po datu vyhotovení projektu fúze a to ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku. V takovém případě by přecenění jednotlivých aktiv a závazků užitých při ocenění jmění za účelem kvantifikace výše, o kterou se může zvýšit základní kapitál nástupnické společnosti, nebylo relevantní pro přecenění do účetnictví, neboť by bylo zastaralé. V takovém případě bude velmi pravděpodobně muset být k rozhodnému dni zpracováno ocenění druhé.

Přeměna společností s vysokou neuhrazenou ztrátou?

Novela dále přináší možnost přeměny společností, kdy následkem přeměny dosáhne neuhrazená ztráta nástupnické společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů by neuhrazené ztráta dosáhla nejméně poloviny základního kapitálu. Podmínkou pak ovšem je, aby rozhodný den fúze nebyl stanoven později než vyhotovení projektu fúze a dále musí být znaleckým posudkem doloženo, že fúze nezpůsobí úpadek nástupnické společnosti.

Tato situace se může týkat například společností, které historicky výrazným způsobem investovaly do tvorby nehmotných aktiv, která nejsou v účetnictví vykázána, avšak díky kterým je v současné době generován pozitivní příjem.

Rozdělení odštěpením bez ocenění?

Podle nové úpravy lze při rozdělení společnosti formou odštěpením sloučením provést tento proces i bez znaleckého posudku (ocenění jmění), a to v případě, že u nástupnické společnosti nebude zvyšován základní kapitál ze jmění odštěpovaného. Typické to může být například při vnitroskupinových transakcích, kdy dochází k restrukturalizaci činností skupiny.

Nevýhodou této varianty ovšem je, že hodnota jmění při tomto procesu je do nástupnické společnosti započítávána pouze v účetních (historických hodnotách), které však zpravidla nereflektují jejich reálnou hodnotu a nezohledňují řadu nehmotných aktiv, která nejsou v účetnictví vykazována (reálná hodnota ochranné známky, vztahy se zákazníky, specifické know-how a řada dalších).

Výhodou i nevýhodou může být, že pokud nedochází k ocenění jmění, které přechází na nástupnické společnosti, posudkem znalce, ručí každá z nástupnických společností za závazky, jež přešly z rozdělované společnosti anebo zůstaly na rozdělované společnosti společně a nerozdílně, a to do částky vlastního kapitálu vykázaného v zahajovací rozvaze. V zahajovací rozvaze nástupnické společnosti se totiž vlastní kapitál vzniklý z odštěpení i původní vlastní kapitál nástupnické společnosti sčítají. Pokud byl původní vlastní kapitál nástupnické společnosti kladný, dochází tak k dodatečnému zajištění závazků i v rozdělované společnosti.

Obdoba platí i u ručení rozdělované společnosti, která ručí za závazky, které přešly v důsledku odštěpení na nástupnickou společnost, do výše svého vlastního kapitálu vykázaného v zahajovací rozvaze.

Pro více informací nás prosím kontaktujte.

 

Líbil se Vám článek? Pomozte nám šířit jej dále.